Penzijní reforma: Nevstupujte do pilíře bláznů!

Druhý pilíř důchodové reformy je ekonomicky nevýhodný pro každého a za každé situace, píše profesor Jiří Chýla.

Finance
Jiří Chýla | 24.09.2012

Situační zpráva: Prezident Václav Klaus vetoval v pondělí 24. září návrh zákona, který zavádí od příštího roku druhý pilíř důchodové reformy – dobrovolné spoření v soukromých fondech, kam si lidé budou moci přesměrovat tři procentní body své nynější platby na sociální pojištění plus k tomu přidat další dva ze svého.

Podle Klause k reformě neexistuje konsensus odborníků, politiků ani společnosti. Prezidentovi vadí také spuštění reformy za nejisté ekonomické situace a obává se dopadů zavedení druhého pilíře na dnešní průběžný důchodový systém. Vládní předloha se nyní vrací do sněmovny, kde bude ke schválení třeba nadpoloviční většiny všech poslanců, jeichž hlasy nemá v současné době premiér Petr Nečas jisté.

Celé odůvodnění prezidentova veta si můžete přečíst na webových stránkách Hradu.

Ke druhému pilíři se nedávno pro ČESKOU POZICI nesouhlasně vyjádřil i majitel serveru BankovniPoplatky.com Patrik Nacher. Na jeho článek nyní reaguje profesor Jiří Chýla, který jde s kritikou ještě dál. A tvrdí, že druhý pilíř je ekonomicky nevýhodný pro každého a za každé situace.

Patrik Nacher uvádí ve svém textu sedm důvodů, proč nevstoupit do druhého pilíře důchodové reformy. Připomenu jen první dva, které považuji za nejdůležitější:

  1. „Nemožnost opustit systém je ekonomicky neefektivní. Za takovou cenu (něco jako termínovaný vklad bez možnosti výpovědi na 20 až 40 let) bych požadoval garanci minimálně desetiprocentního ročního zhodnocení, což mi samozřejmě nikdo nedá, a dokonce mi to ani neslíbí (a to už je co říci).“
  2. „Nemožnost vybrat si po dosažení důchodového věku peníze najednou považuji buď za provokaci, nebo za poručníkování státu a vychovávání dospělých, jako by to byly děti, jež by všechno hned utratily, a poté natahovaly ruce ke státu. Je něco těžko pochopitelného, že si ani například po 30 letech spoření nemůže člověk svobodně zvolit, zda si chce vybrat všechny peníze najednou, nebo jejich část, a to z jakéhokoli důvodu (...). Občan si dokonce nebude mít možnost najednou vybrat ani ony dvě procenta, kterými si každý měsíc přispíval přímo, zkrátka se nebude moci tímto způsobem dostat k vlastním penězům.“

Patrik Nacher shrnuje svou kritiku druhého pilíře slovy:

„Nicméně z toho ale nevyplývá, že druhý pilíř je jedinou alternativou, jak se na důchod připravit. Rozhodně není. Paradoxně je pak už výhodnější dlouhodobě investovat kupodivu do stejných fondů, dokonce i přes stejné banky, ale s mnohem větší mírou svobody, flexibility a především bez pocitu vazalství.“

Kromě uvedených důvodů, s nimiž souhlasím, existuje ještě jeden, podle mého názoru nejpřesvědčivější, proč se druhému pilíři zdaleka vyhnout: je ekonomicky nevýhodný pro každého a za každé situace. Základní argument, proč tomu tak je, jsem rozebral ve svém blogu Drábkův pilíř na mýtince v Lidových novinách. Zde bych jej rád rozvedl a upřesnil s použitím informací o podrobnostech současné důchodové kalkulačky ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

Na webu MPSV si každý může spočítat, kolik bude jeho důchod, pokud zůstane v průběžném pilíři i zapojí-li se do pilíře druhého. Z podrobnějších informací na internetové stránce úřadu připomínám několik nejdůležitějších:

  • Důchodová kalkulačka poskytuje orientační výpočet budoucího důchodu a jejím základním cílem je porovnání výše důchodu pro účastníky, kteří se nezapojí, nebo zapojí do druhého pilíře. Má tak informovat, pro koho a za jakých podmínek je výhodná účast ve druhém pilíři.
  • Příjmem se rozumí měsíční mzda v roce 2010. Předpokladem pak je, že současná úroveň výdělku zadavatele výpočtu poroste v budoucnu (až do důchodu) stejně jako průměrná mzda v ekonomice.
  • Výnos penzijního fondu je uvažován v nominálních hodnotách, tedy bez očištění o inflaci. Inflace je uvažována ve výši dvou procent.
  • Kalkulačka budoucí důchod přepočítá, aby výsledný důchod odpovídal cenám a mzdám roku 2010.
  • Doživotní důchod je vypočten tak, že odpovídá očekávané střední délce dožití v okamžiku přiznání důchodu (to znamená v budoucnu), a to pro každý ročník narození.
  • Demografické předpoklady jsou převzaté z demografické prognózy Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy z roku 2010.

Hned první bod seznamu přináší nepravdivou informaci, jíž ministerstvo práce budoucí důchodce vědomě klame. Srovnání údajů o očekávaném důchodu v případě, že se účastník zapojí, nebo nezapojí do druhého pilíře, totiž informaci o výhodnosti či nevýhodnosti zapojení neposkytuje, neboť účastníci druhého pilíře budou odvádět na sociální pojištění o dva procentní body své mzdy více (8,5 procenta) než ti, kteří zůstanou jen v průběžném systému (nazývaném první pilíř).

Smysluplnou informaci o (ne)výhodnosti zapojení do druhého pilíře přináší teprve srovnání důchodu při zapojení do druhého pilíře s důchodem prvního pilíře PLUS prostředky, které by účastník druhého pilíře nashromáždil z oněch dvou procentních bodů své mzdy během spořící fáze, kdyby je investoval sám a mimo druhý pilíř. Takové srovnání vláda občanům dluží, a proto se pokusím její dluh splatit.

Zobrazit diskusi
Reakcí:10

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

  Dobrý den. Zkoušel jsem si

 

Dobrý den. Zkoušel jsem si zreplikovat výpočty, ale nějak se nemůžu dopočítat. Nejsou mi jasná už čísla v sloupcích C,D,E. Myslel jsem, že by mělo jít údaje přímo z kalkulačky MPSV, ale tam mi vycházejí jiné hodnoty. Např. muž, 1980, 25 000 Kč příjem, výnos 1,5% mi vychází důchod z 2P 12 913 Kč, v tabulce pana Chýli je 13 006 Kč. To je ale v celku detail.

 

Co je ale nejpodstatnější. Vypůjčím si údaj z pana Chýly (řádek 25000, sloupec I) zhodnocení ze 2 % mzdy ve slamníku 242 100 Kč (předpokládám, že v cenách roku 2010, mě vyšlo asi o 13 tisíc méně). Převedu si to na to, co by měl naspořit fond s čistým 0% zhodnocením do kterého se dává 5% ze mzdy, tedy vznásobím 5/2.   242 100*5/2=605 250 Kč. Kdybych si z této částky vypočítal měsíční důchod na 13,7 let (očekávná doba dožití), tak mi to, vezmu-li v úvahu 2% inflaci a 0% nominální zhodnocení (technickou úrokovou míru), vychází na měsíční důchod 3 190 Kč ( v cenách roku 2010), což je ale podstatně více, než říká kalkulačka, která udává 1750 Kč při 1,5% zhodnocení. Můj závěr je, že ta kalkulačka MPSV je velmi pravděpodobně zmršená a otázka je, zda v ní jsou správně alespoň údaje o důchodu z 1P a státním důchodu při vstupu do 2 P.     

 

Pokud by pan Chýla zveřejnil svoje výpočty (se vzorečky), mohl bych se na ně podívat, případně mu poslat svoje výpočty. Domnívám se ale, že si s ním přibližně sednu.

 

 

Ja bych nebyl tak nekriticky kriticky

Zakladni teze "je ekonomicky nevýhodný pro každého a za každé situace" je sice hezka, ale ne pravdiva.

Pokud chceme porovnavat situaci "sporim v penzijnim fondu" se situaci "sporim v alternativnim fondu" a jako predpoklad si vezmu, ze oba fondy maji stejnou vykonnost/vynosy, pak jediny logicky zaver je, ze v urcity okamzik (treba pri odchodu do duchodu) je v obou fondech stejne mnozstvi penez (stejne ulozky, stejne zhodnoceni = stejny zustatek. tecka.).

Takze srovnani provedene panem Chylou je sice pekne, ale ve skutecnosti nesrovnava vyhodnost II. pilire s alternativni strategii, pouze srovnava svuj vypocet s nejakym zmastenym vypoctem/kalkulackou na strankach MPSV. Kalkulacka ukazuje nejakou vyplatu duchodu z "penzijnich fondu", ale jak k nim dospela, je opravdu zahadou (tj. jsou nerealisticky nizke pri danych predpokladech).

Z jineho soudku, srovnani "penzijni fond" a "alternativni fond" je v praxi relevantni, protoze ve skutecnosti penze nebude vyplacet penzijni fond, ale pojistovna == pri odchodu do duchodu se clovek muze rozhodnout, od ktere pojistovny chce penze vyplacet (logicky nejvyssi nabidka). Takze jestli mam nejakou sumu v penzijnim fondu nebo stejnou sumu v alternativnim fondu je z tohoto pohledu jedno, stejne si na trhu budu vybirat z nabidek pojistoven, ktere za stejnou castku nabidnou stejny produkt = penzi.

Co je ale podstatnejsi je prakticka moznost alternativni investici realizovat. Zkuste se jen trochu informovat o poplatcich v investicnich fondech a zjistite, ze jsou (ve vsech?) pripadech podstatne vyssi, nez zakonem omezene poplatky v penzijnich fondech (typicky 4% vstupni poplatek, okolo 1% rocni poplatek, kazdopadne treba u ING jsem nevidel nic pod 0.66% rocniho poplatku vcetne dluhopisovych fondu, kdezto u penzijnich fondu je to mezi 0.3% a 0.6%). Takze genialni investor, ktery nevstoupi do druheho pilire a stejne penize (2% mzdy) nasype do fondu se stejnym portfoliem bude mit pri odchodu do duchodu na uctu zarucene mene penez, nez v pripade penzijniho fondu. 

Zkracene reforma se da napadat kvuli nizke likvidite vlozenych penez (mimochodem, co tech 28% mzdy, ktere platite do prubezneho systemu??? ty jsou likvidni az hruza...), politickemu riziku (mimochodem, to si opravdu myslite, ze az pujdete za 20, 30, 40 let do duchodu, tak prubezny duchod bude v pomeru ke mzdam ve stejne vysi????), omezeni svobody nakladani s vlastnimi penezi (2% z platu prece prumerny obcan neprochlasta v metylu, ale zodpovedne investuje do skvelych fondu s nulovymi poplatky!) atd. 

 

Posledni mimochodem - uz jste si zkusili spocitat, jaky je pomer mezi penezi odvedenymi do prubezneho systemu a penzemi, ktere muzete nasledne ocekavat??? O jistote desetinasobku se da uvazovat i v pripade nejnizsich platu (15000)...

 

Uplne posledni mimochodem - pro penzijni fondy nedelam, pro vladu taky ne, jen me sere to vecne plkani a kydani hnoje v oblastech, o ktere autori evidentne vedi prd. Fyzice zdar!

No o výhodnosti/nevýhodnosti

No o výhodnosti/nevýhodnosti vstupu do 2. pilíře rozhoduje především to, nakolik bude stát tento vstup penalizovat, tedy o kolik sníží důchod vyplácený z průběžného systému při vstupu do 2. pilíře. 

Ja jsem schopen souhlasit defakto s cimkoliv

a proti tvrzeni, ze nejvetsi vliv ma penalizace duchodu z prubezneho systemu, nic nemam.

Jenom kdyz kouknete na kalkulacku tak to vypada, ze je aplikovana (=v pripade kalkulacky, buh sud co v praxi) vcelku jednoducha myslenka pomerneho snizeni, tj. "25/28". 

Jinak v praxi maji vliv i jine faktory, ktere individulne muzou byt dulezitejsi. Napr. v pripade individualne ocekavaneho nizkeho doziti (=brzo umre, resp. vysoka pravdepodobnost nedoziti se duchodu vubec) je prubezny duchod ci jeho snizeni naprosto nerelevantni a jedine co ma vliv je moznost zdedeni penzijnich naroku, coz i pri vsi mizerii porad vychazi lip v druhem piliri.

Praci cest! (a fyzice zvlast!)

Poznamka a otazka zaroven

Souhlasim s argumenty pana Nachera a prof. Chyly proti druhemu piliri. Avsak vuci vypoctum prezentovanym prof. Chylou mam tu vyhradu, ze pocita s 2% hrube mzdy, pred zdanenim. Pritom 2% hrube mzdy jsou cca 3% ciste mzdy. Predpokladam pritom, ze prispevky do druheho pilire zdaneny nebudou. Je to tak?

Dobrý den,

dovolte, abych Vám zprostředkoval odpověď autora:

„Důchodová kalkulačka, resp. dokument MPSV, který cituji, předpokládá reálný průměrný růst mezd mezi 2,8 a 1,8 % ročně a inflaci 2 % (v dokumentu MPSV dokonce 2,5 %). Ve svém výpočtu jsem tedy vzal nominální růst mezd 4 % ročně a spočetl za těchto předpokladů zhodnocení vložených 2 % hrubé mzdy mimo rámec 2. pilíře. Stejná 2 % hrubé mzdy, samozřejmě před zdaněním, bude platit každý, kdo do 2. pilíře vstoupí. Citované otázce proto příliš nerozumím.“

Pěkný den. Lukáš Novotný, editor

Re:

Pri psani sveho prispevku jsem si neuvedomil, ze zaklad dane z prijmu fyzickych osob se od roku 2008 v nasem danovem systemu nesnizuje o zaplacene pojistne. Je tedy jedno, jestli platim jistou castku (napr. 500 Kc pri platu 25000 Kc/mesic) z ciste nebo hrube mzdy. Vzdy bude zdanena stejne (15% nyni, 19% od roku 2014). Moje vyse zminena vyhrada tedy neplati.

Spoření "na důchod" na desítky let dopředu je v systému,

který je ohrožen státním bankrotem a znehodnocením měny během několika málo let po nástupu rozpočtově nezodpovědné vlády, holé bláznovství. To je ale zřejmé celou dobu, co se nám vláda snaží "vícepilířový systém" důchodů vnutit násilím za podmínek, které by si svobodně nikdo soudný nevybral.

Wikipedia: Státní dluh česka (včetně grafu)

Pilíř bláznů..

Souhlasím. "U našich politiků si může člověk vybrat ze dvou variant: buď je to tak neskonalý blbec, nebo tak extrémě drze lže"..

...a slíbí cokoli, co nemůže splnit. Viz např. Bohuslav Sobotka

Jsou snad občané, kteří si politiky popsaného typu volí, výrazně jiní?

;-)

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah