Je švýcarské bankovní tajemství u konce s dechem?

Kvůli daňovým hříšníkům z jiných zemí sílí mezinárodní tlak na Švýcarsko. Lze ale bojovat proti trestnému činu nákupem CD s ukradenými daty?

Finance
Miroslav Uřičař | 30.01.2013

Švýcarsko je známé svými diskrétními bankéři, čehož často využívali i zahraniční „daňoví hříšníci“. Věděli totiž, že v zemi pod Alpami budou jejich nezdaněné peníze v bezpečí před berními úředníky. Platí to však stále?

V rámci boje proti daňovým únikům sílil v uplynulých letech mezinárodní tlak na Švýcarsko, a pocit „bezpečí“ získával stále větší trhliny. Například od letošního 1. ledna ve Švýcarsku neuniknou před svými daňovými úřady rakouští občané, protože nabyla účinnosti smlouva mezi oběma státy. Dle ní budou dosud nezdaněné peníze Rakušanů na švýcarských bankovních kontech daněny paušálně od 15 do 38 procent.

Dle studie z roku 2010 ve švýcarských bankách bylo asi 500 miliard nezdaněných franků (414,8 miliardy eur) z celé Evropské unie – a podobné bankovní účty jsou i v Lichtenštejnsku. Proto nepřekvapuje, že švýcarsko-rakouská smlouva není jedinou. I mnoho dalších zemí, například Německo, Francie či Itálie, vyhlásilo válku nezdaněným švýcarským kontům svých občanů. A opravdu tvrdou, v níž často používají „nedovolené bojové prostředky“.

Mnohé vlády, například zmíněných států, však musely volit mezi právně kontroverzním postupem – nákupem CD s ukradenými údaji – a mediálně-politickou sebevraždou. Bylo jen málo takových, jako je rakouská, které si nevybraly první, lákavější řešení.

Česko: Smlouva zatím nebude

České vlády měly v uplynulých letech dost starostí samy se sebou, což je zřejmě uchránilo před podobnou nelehkou volbou. Návody k založení účtů ve Švýcarsku jsou však dodnes dostupné i v češtině a nedávné odhady „českých peněz“ na nich se pohybovaly od 27 do několika desítek miliard korun.

ČR před třemi lety získala od Německa údaje z nelegálních CD, ale byly na nich jen čtyři osoby s konty v lichtenštejnské bance LGT

Česká republika před třemi lety získala od Německa údaje z nelegálních CD, ale byly na nich jen čtyři osoby s konty v lichtenštejnské bance LGT. Poté se údajně o nic podobného nepokusila. Je to dobře, nebo špatně?

Podle rakouského deníku Der Standard také zatím ČR na rozdíl od Rakouska či Velké Británie nevyjednala se Švýcarskem smlouvu o výměně informací v daňových záležitostech. Abych však ministerstvu financí nekřivdil: téměř před rokem byly nejen dojednány, ale i nabyly účinnosti podobné smlouvy s Jersey a s Bermudami. Čeští občané by proto v těchto dvou daňových rájích již neměli mít možnost skrýt nezdaněné peníze. Jak se však zdá, se Švýcarskem, které je přece jen dostupnější a patrně i oblíbenější, zatím žádná podobná smlouva nebude.

Judikáty českých soudů

Mnoho lidí se mnou sice nebude souhlasit, ale nepovažuji za chybu, že se česká vláda nesnažila koupit CD s údaji ukradenými v bankách. Takto získaná data by totiž podle mého názoru nebylo možné použít k trestnímu stíhání pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby.

Jak opakovaně judikovaly české soudy: „Jestliže při vyhledávání, opatřování nebo provádění důkazu došlo k porušení právního předpisu, které mělo povahu podstatné vady řízení, jedná se o důkaz absolutně neúčinný, a tedy nepoužitelný.“ Čím jiným než porušením právního předpisu je krádež dat z banky? Bankovní tajemství totiž, ať se nám to líbí, nebo nelíbí, chrání i zločince-majitele účtu a lze ho porušit pouze legální cestou, nikoli krádeží.

Stát by neměl spolupracovat se zloději dat, byť by tvrdili, že jsou vedeni těmi nejčistšími úmysly

Mohli bychom na základě těchto údajů alespoň někomu doměřit daň? Velmi obtížně. Daňový řád ve svém § 93 jasně stanoví: „Jako důkazních prostředků lze užít všech podkladů, jimiž lze zjistit skutečný stav věci… a které nejsou získány v rozporu s právním předpisem.“ Pokud by finanční úřad využil data ukradená z banky, bylo by velkou otázkou, jak by následně rozhodl soud – věc by se k němu jistě dostala.

Bez ohledu na ryze právní hodnocení si navíc myslím, že by stát neměl spolupracovat se zloději dat, byť by tvrdili, že jsou vedeni těmi nejčistšími úmysly. Rakouské řešení pak ukazuje, že proti daňovým únikům ve švýcarských bankách lze účinně bojovat i legálně.

Zobrazit diskusi
Reakcí:6

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Ve 3vajcu pozdě prachy honit

To je třeba zákon aplikovat doma, včetně možných kontrolních systémů.

 

Politik se může zavázat, že bude mít pouze dva bankovní účty a pouze doma, kdyby to lid chtěl.

 

Můj otec měl  krom kampeličky účet jeden, v jakémsi polostátním systému, loyalita zaměstnavateli toho žádala. Komunisté to měli jako na talíři, nedali mu ani na funus.

 

Lépe tedy zpátky do předmětného vlastnictví, např. stavební pozemek. Sama orná se asi propadne, až dojde dotacím kyslík.

Švýcarský peněžní rybník.

Ten si kapři nenechají vypustit.  Slovy se ještě nic nenapravilo, ani nevypustit žádný rybník. Číst takové informace je ztráta času a nervů.

Jeden podstatný

a v debate kolem svýcarského bankovního tajemství zcela opomíjený duvod, proc byl a stále je o tato konta zájem: Nemalé procento "danových hrísníku", vlastnící legálne vydelané peníze,  jsou nespolehlivostí a lacností jejich státu více méne NUCENI hresit.  Oni by treba i docela rádi (rozumné) dane z výnosu jejich vkladu platili, za podmínky, ze jejich stát se o výsi jejich ulozených cástek nedozví - z pochopitelné obavy, ze tomuto státu se muze z jakékoliv libustky (napr. ted aktuelne kvuli "záchrane" eura) zachtít na tyto poctivé a jiz mnohokrát jinak zdanené peníze jeho obcana sáhnout a socializovat je.

Tento fakt legalizovat se snazí svýcarská vláda: zdanovat konta zahranicních klientu a odvádet tyto dane ANONYMNE príslusným státum. Jenze toto se vetsine státu nelíbí, jejich snem a cílem je naprosto pruhledný sklenený a manipulovatelný obcan.

Malý dodatek:

V této souvislosti nepostrádá jisté ironie, ze v prístích týdnech budou státy eurozóny zachranovat euro pumpováním 17 miliard eur svých danových poplatníku na Kypr, aby tím m.j. zachránily ruské cerné (= nezdanené) peníze.

trestný čin

"Neplacení daní je trestným činem všude na světě."

Tady se autor plete, protože právě ve Švýcarsku není neplacení daní právně kvalifikováno jako trestný čin, ale pouze jako přestupek. A to je zároveň velký kámen úrazu při snaze o mezinárodní žádost o právní součinnost ve Švýcarsku, jelikož není splněna právní kvalifikace daného činu jako trestný v obou státech současně (žádající i žádaný).

Pozor, nezaměňovat s daňovými podvody známé z ČR typu falešné vratky DPH, nebo řetězec firem přeprodávajících si PHM, z nichž jedna (typicky vlastněna bílým koněm) zkrachuje a neodvede spotřební daň, apod. To je prostě podvod a ten samozřejmě trestným činem i ve Švýcarsku je.

Prostě se jedná jen o další

Prostě se jedná jen o další zdolání soukromé sféry zločinným státním syndykátem!

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah