Daň z finančních transakcí: Bude EU za hlupáka?

Nový nástroj má omezit spekulativní obchody a napravit krizi zadluženosti eurozóny. Nebude ale nic jednoduššího, než platbu obejít.

HOT TOP|Finance
Bohumil J. Studýnka | 26.01.2013

Ministři financí Evropské unie schválili v uplynulém týdnu po více než půlročním úsilí daň z finančních transakcí. Desetinu procenta nově zaplatí strany u obchodů s akciemi a dluhopisy, setinu pak u obchodů s jejich deriváty. Jde o něco nového? Zachrání to něco? Jaký primární účel má toto opatření splnit a jde o globální úzus?

Ne, o nic nového nejde. Současná finanční krize, jež trvá od roku 2008 a nejpozději od roku 2010 odhaluje hospodaření zemí eurozóny jako „činnost kuny v kurníku“ má v jednodušším výkladu dva viníky:

  • rozhazovačné vlády čerpající na dluh prostředky z mezinárodních finančních trhů nad rámec dlouhodobé únosnosti a k hranici hrozby bankrotů zemí;
  • komunitu mezinárodních (i lokálních bank), která se na bezbřehém obchodování s úvěrovými instrumenty včetně jejich derivátů „nakapsovala“, až skoro praská.

Bohužel, tato konzumace bank praská takovým způsobem, že se s prosíkem o záplaty obracejí na národní vlády a „vládu“ EU i její centrální banku, aby toto sanování pokryly z peněz daňových poplatníků donátorských zemí Evropské měnové unie (EMU).

Sofistikovaným automatem pro tuto záležitost se loni stal Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který má vlastní pravomocí a subjektivitou provádět neomezené rabování národních států bez jejich souhlasu a sanovat, sanovat a zase sanovat obojí – špatně a nezodpovědně hospodařící země, jejich ještě více morálně hazardující banky, a nepřímo pak i banky ostatních zemí a jejich bilance.

A co okolní svět?

V porovnání s tím je nový fenomén EU – daň z finančních transakcí – jenom kosmetickým prostředkem. Její očekávaný výběr v původním odhadu pro Evropskou komisi se očekával (pro celou sedmadvacítku) téměř 60 miliard eur ročně. Desetinásobně vyšší částky ale již byly v rámci záchranných mechanismů v uplynulých letech rozházeny v EMU na sanování dluhové krize zemí PIGS (Portugalsko, Irsko, Řecko, Španělsko). A přepokládané „dořešení“ dluhů stejných zemí i těch, které jsou zadluženy na jižním křídle mnohem více, například vratké Itálie a jejích bank, se ukazuje v ještě o řád vyšších číslech. Zadlužení Francie, Německa a třeba Belgie i problémy jejich největších bank se také již řeší.

Nový instrument přináší otevřenému světu a jeho finančním centrům konkurenční výhoduDaň má tedy omezovat finanční spekulativní transakce a napravovat krizi zadluženosti eurozóny. Tedy nikoli ostatního světa, který o něčem takovém nechce slyšet a chápe tento instrument jako malorážku, která se tváří, že je puškou na slony.

Ostatní, tedy většina světa, navíc musejí mít radost z tohoto sebepoškozujícího, okázalého a marnivě zpitého vykřikování evropského nedospělce – nový instrument přece přináší otevřenému světu a jeho finančním centrům konkurenční výhodu. Stále větší část obchodů se bude odehrávat mimo finanční centra zemí eurozóny, a to nejen kvůli obejití zbytečného daňového nákladu, ale i kvůli prevenci před ponecháním obchodů v nezodpovědné destinaci.

Tato daň jde i proti celkové konkurenceschopnosti evropských zemí. Nepřenese se nikam jinam než do zvýšených nákladů producentů a spotřebitelů. Jako všechny centrálně diktované vynálezy.

Daň rozděluje unii

Nutno říci, že toto rozhodnutí ministrů financí na rozdíl od fiskální unie mnohem více rozděluje EU jako takovou. Pro zavedení bylo jen jedenáct členských zemí – Francie, Německo, Itálie, Belgie, Řecko, Estonsko, Portugalsko, Slovensko, Španělsko, Slovinsko a Rakousko. Mají něco společného. Většinou jde o státy, které svými daňovými příjmy sanují dlužnické země, a tím i své rizikové banky.

Pak jsou zde země, kterým nic jiného nezbývá. Buď balancují na hraně zveřejnění vlastní bankrotové situace (Slovinsko), anebo se staly rukojmím sytému euroměny (Slovensko, Estonsko).

Proti dani jsou země s vlastní funkční měnou a schopností ji autonomně uřídit a také s národními finančními centry, jež generují robustní příjmy. Jejich konkurenceschopnost neohrozí ani globálním finanční místa, jako jsou New York, Chicago, asijská megacentra a vůbec celý svět. Postoje dalších neeurových zemí EU mají další různé motivace:

  • Polská vláda chce nově vstoupit do eurozóny co nejdříve. Hned po vyčištění současných europroblémů. Oportunistické, ale pochopitelné. Nesouhlasí vždy úplně se vším, ale nevykřikuje – nechce zůstat v geopolitické izolaci.
  • Obě balkánské země, Bulharsko a Rumunsko, nesouhlasí, ale jen tiše vzhledem ke své celkové závislosti na existenci eura jako sice zahraniční, ale z nedostatku kvality ve skutečnosti vlastní dokonalejší využívané měny.

Existují i euroměnové země, které nepodpořily nový, báječný, daňový „protikrizový“ svět. Dvě jsou sice geograficky malé, ale kvůli svému finančnímu trhu a jeho konkurenční schopnosti významné.

Zobrazit diskusi
Reakcí:5

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Smysl FTT

Byl jsem zvědav, jaký názor na tuto daň zaujme Česká pozice, ale ukázalo se, že autor článku nepochopil její smysl. Daň je namířena předevšm proti tzv. vysokofrekvenčnímu obchodování, kdy počítačové programy na základě matematických modelů využívají nepatrných odchylek cen v krátkých časových okamžicích  (řádově milisekundy) a ohromným množstvím obchodů s nepatrnou marží vydělávají peníze. Tímto způsobem funguje například RSJ Invest pana Janečka. Na burzách v USA a západní Evropě dělají tyto transakce více než 50 procent celkového množství obchodů a řada odborníků se shodla, že k výkonu reálné ekonomiky vůbec nepřispívají. Daň z finančních transakcí udělá tyto obchody nevýhodné, pravděpodobně tento způsob obchodování zcela zanikne. Státy EU se proto chopily příležitosti, jak zvýšit příjmy z daní, aniž by tím ovlivnily běžného občana nebo reálnou (nefinanční) ekonomiku. Pouze v Británii stát podlehl lobby finančního světa (který by touto daní hodně ztratil). Výroky typu "je to daň, tím pádem je to špatné", svědčí spíše o nepochopení problému. Rovněž obejít tuto daň není tak snadné. Daň se bude platit ve dvou případech: pokud je transakce fyzicky vykonána ve členském státu, nebo pokud je obsahem transakce aktivum vydané ve členském státu. Jinými slovy řečeno, přesunutí obchodu s akcií BMW nebo Peugeotu z Frankfurtu do New Yorku nepomůže, aktéři budou muset daň zaplatit tak jako tak. 

Bohužel bez ohledu na to, jak

Bohužel bez ohledu na to, jak budou banky na nové předpisy reagovat, nezabrání to nadcházející derivátové panice. V určitém okamžiku ta muzika přestane hrát a určití velcí finanční hráči tím budou zcela a úplně zavaleni.

Když k tomu dojde, tak to nemusí být jen ty velké banky, kdo přijdou o peníze. Jen se podívejte, co se stalo u MF Global. MF Global přiznala, že "odklonila peníze" ze zákaznických účtů, které by měla být oddělena. Mnoho zákazníků možná nikdy nedostane zpět žádné peníze, které do těchto hajzly investovali. Následující pochází z článku v Huffington Post napsaném o debaklu MF Global a to by mohl být jen předběžný náhled na to, co potká v budoucnosti další investory, až derivátové krachy zničí ty firmy, u kterých si své peníze zaparkovali ...
  Při těch číslech, která nyní uvidíte, vám s jistotou spadne čelist. Podle Comptroller of the Currency čtyři největší US banky, pokud jde o deriváty, kráčí po laně rizik, kapitálové přiměřenosti a dluhu. Jen se podívejte, jak jsou tím ohroženy ...
JPMorgan Chase
• Celková aktiva: $ 1,812,837,000,000 (něco nad 1.8 bilionu dolarů)
• Celková expozice derivátů: $ 69,238,349,000,000 (více než 69 bilionů dolarů)

Citibank
• Celková aktiva: $ 1,347,841,000,000 (maličko přes 1.3 bilionu dolarů)
• Celková expozice derivátů: $ 52,150,970,000,000 (více než 52 bilionů dolarů)

Bank Of America
• Celková aktiva: $ 1,445,093,000,000 (maličko přes 1.4 bilionu dolarů)
• Celková expozice derivátů: $ 44,405,372,000,000 (více než 44 bilionů dolarů)

Goldman Sachs
• Celková aktiva: $ 114,693,000,000 (maličko přes 114 miliard dolarů - ano, čtete dobře)
• Celková expozice derivátů: $ 41,580,395,000,000 (více než 41 bilionů dolarů)

To znamená, že celková expozice Goldman Sachs ke smlouvám o derivátech je více než 362-násobek jejich celkových aktiv.

Abyste si udělali lepší představu o ohromných částkách peněz, o kterých mluvíme, tak se jen podívejte na tuto nádhernou infografiku ... http://demonocracy.info/infographics/usa/derivatives/bank_exposure.html
 Bohužel bez ohledu na to, jak budou banky na nové předpisy reagovat, nezabrání to nadcházející derivátové panice. V určitém okamžiku ta muzika přestane hrát a určití velcí finanční hráči tím budou zcela a úplně zavaleni.

Když k tomu dojde, tak to nemusí být jen ty velké banky, kdo přijdou o peníze. Jen se podívejte, co se stalo u MF Global. MF Global přiznala, že "odklonila peníze" ze zákaznických účtů, které by měla být oddělena. Mnoho zákazníků možná nikdy nedostane zpět žádné peníze, které do těchto hajzly investovali. Následující pochází z článku v Huffington Post napsaném o debaklu MF Global a to by mohl být jen předběžný náhled na to, co potká v budoucnosti další investory, až derivátové krachy zničí ty firmy, u kterých si své peníze zaparkovali ...
   

Kdesi jsem četl, že sumární

Kdesi jsem četl, že sumární expozice ve všech možných derivátech po celém světě je desetinásobná oproti sumárnímu HDP všech zemí světa:-)

v současnosti to už přesahuje

v současnosti to už přesahuje 80 nasobek......... kuwa to bude ale strařná rána až to praskne!

Žádné daně ještě nic

Žádné daně ještě nic nevyřešily! FIAT měny jsou jen viditelnou složkou monetární pyramidy, která jen postupně přesouvá bohatství davu do rukou jednotlivců.
Zadlužení vlád nevzniká vinou "zlých bankéřů" a neschopných ministrů

financí, ale zcela přirozeně vyplývá z ekonomických vztahů daného ekonomického

systému (státu) v komplexním smyslu, t.j. systému ekonomiky včetně příslušné

demografie, legislativy, úrovně technologie, zdravotní péče, životního

prostředí atd.. Změny, k nímž objektivně ve světě došlo během posledního

století, byly tak zásadní, že je existující ekonomické paradigma voň Bismarcka

(v Evropě) a Hamiltona (v USA) již nedokáže absorbovat a vybratelne daně

potřebné náklady nestačí pokrýt. Proto státy upadají do dluhu a nemají naději

se z nich vymanit bez kvalitativní změny. Protože kvalitativní změnu demografie

lze dosáhnout v podstatě jediné válkou, kvalitativní změnu vývoje (technologie,

vědy, délky života atd.) řízením záměrně dosáhnout nelze, zbývá jediná možnost,

změnit legislativu, t.j. existující ekonomické paradigma.

 Tohoto geniálního objevu, který se zcela jistě dočká Nobelovy ceny, již lidstvo

dosáhlo před několika lety a jeho autoři Dymacek - Dymackova ho nazvali P3M

(Paradigma 3. milénia). Populárně se dá označit jako EKONOMIKA BEZ DANI. Nové

paradigma bylo poprvé oficiálně představeno v Ženevě na zasedání jedné z

Expertních skupin Ekonomické komise OSN pro Evropu a na jiných fórech včetně

ČR, ale doposud se neprosadilo. Ptáte se jistě, proč. Zde jsou důvody (zjednodušeně):

A) Je natolik revoluční, že jej VĚTŠINA ekonomických expertů NECHTE pochopit (jen

málokterý to ale přizná)

B) Je proti současným zájmům finančních elit

C) Je proti pohodlí politických a odborářských bossů

D) Je proti ekonomickým (kriminálním) zájmům některých politických a

odborářských kruhu

E) Je proti zájmům stabilních mocenských elit, jejichž systém profitu by

změnilo (každá změna je riziko) a některé zisky odstřihlo.

 

Na druhé straně jsou s ním spojeny objektivně existující kvalitativní výhody a

přínosy, které by vytvořilo (zjednodušeně):

a) Jeho správnost je matematicky dokázána

b) Existuje scénář jeho okamžitého zavedení v ČR s dokoncemim během několika let

c) Výrazně by zvýšilo životní úroveň občanů ČR

d) Poskytlo by dostatek financí na celý veřejný sektor (vzdělání,

zdravotnictví, obrana, bezpečnost, komunikace, doprava, důchody,

sociální pomoc...)

e) Podstatně by akcelerovalo rozvoj soukromé výrobní sféry a služeb

f) Odstranilo by většinu nežádoucích ekonomických jevů (ekonomická kriminalita)

g) Zlepšilo by péči o životní prostředí

h) Zlepšilo by sociální oblast (v širších souvislostech, t.j. vc. mezilidských

vztahů)

i) Způsobilo by návrat většiny firem z daňových rájů

j) Oddlužilo by ČR během několika (jednotek) let.

k) atd. atd.

 

Všechny české parlamentní strany a všichni významní politici jsou o P3M

informováni, ale všichni do jednoho zájmy občanů a ČR ignorují, zřejmě z výše

uvedených důvodů. Dokud se kvalitativní transformace a odkriminalizovani státu

neujmou ve svém zájmu sami občané, k žádné změně pravděpodobně nedojde

a takové krize budou stále častější dokud nevznikne velká válka.....  

 

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah