Westinghouse předběžně vítězí v temelínském tendru

Rusové jsou zatím druzí, ale konečné pořadí se za půl roku může lišit.

Energetika
Jan Žižka | 02.03.2013

Elektrárenská společnost ČEZ už má jasno, jaké je předběžné pořadí v tendru na dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně. Příští týden je oznámí jednotlivým uchazečům. Na prvním místě je americko-japonská společnost Westinghouse, na druhém konsorcium MIR.1200 ruského Rosatomu a plzeňské Škody JS. ČESKÉ POZICI to potvrdil dobře informovaný zdroj.

Původní třetí uchazeč o historicky největší zakázku v českých dějinách za zhruba 250 miliard korun, kterým byla francouzská Areva, v průběžném pořadí vůbec nefiguruje. ČEZ ji totiž loni z tendru vyřadil proto, že nesplnila podmínky tendru. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tento verdikt potvrdil, Areva se však hodlá dále odvolávat – v této fázi k předsedovi českého antimonopolního úřadu.

Předběžné pořadí nicméně ještě neznamená nic definitivního. ČEZ bude dále vyjednávat s oběma zbývajícími uchazeči, finální verdikt by měl padnout do září. Rozdíl mezi Westinghousem a česko-ruským konsorciem bude podle všeho těsný, což by mělo oba zájemce motivovat k vylepšování nabídek.

Česká strana dává najevo i to, že není spokojena, jak Rusové podceňují komunikaci

ČEZ nyní oba uchazeče posuzuje čistě podle předložené nabídky a ceny. Žádnou roli tedy nehraje, že Rusové podle všeho nabízejí větší podíl subdodávek českému průmyslu. Stejně tak ovšem průběžné pořadí nezohledňuje případné politické preference ve prospěch Američanů. Podle některých informací však česká strana dává najevo i to, že není spokojena, jak Rusové podceňují komunikaci v ekonomické diplomacii.

Temelínský tendr sice zatím pokračuje víceméně podle plánu, přesto není jisté, zda se ČEZ nakonec do stavby dalších dvou temelínských bloků vůbec pustí. Vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína Václav Bartuška v nedávném rozhovoru uvedl, že ČEZ letos s vítězem výběrového řízení uzavře prozatím předběžnou smlouvu. Podpis finální smlouvy může následovat mnohem později, snad v roce 2016.

Do té doby má ČEZ stále možnost od dohody ustoupit. To by se mohlo stát v případě, že tuzemská elektrárenská jednička neprosadí na české politické scéně a v Bruselu garanci ve formě pevně stanovených výkupních cen elektřiny. Bez ní by byl temelínský projekt ekonomicky příliš rizikový.

Souboj technologií

Westinghouse pro třetí a čtvrtý blok Temelína nabízí své moderní reaktory AP1000, které na rozdíl od minulosti sázejí primárně na pasivní prvky bezpečnosti

Westinghouse nabízí pro třetí a čtvrtý blok Temelína své moderní reaktory AP1000, které na rozdíl od minulosti sázejí primárně na pasivní prvky bezpečnosti – tedy na takové, které nejsou závislé na přívodu elektřiny, ale spoléhají na přirozené síly typu zemské přitažlivosti. V případě AP1000 Američané uplatňují takzvané modulární řešení: jde o jakousi obří skládačku z velkých dílů, které se dopravují na místo stavby. Někteří experti označují takové řešení za revoluční, jiní ho považují za nevyzkoušené. Každopádně by mělo vést k úsporám finančních nákladů. První reaktory AP1000 se stavějí v Číně, zatím nejsou v provozu.

Ruská nabídka MIR.1200 naopak vychází z tradice. Má jít o nejmodernější reaktor typu VVER. Příznivci spolupráce s Rusy zastávají názor, že celý český jaderný průmysl je tradičně orientován právě na tento typ reaktorů. Na rozdíl od preferencí řady českých politiků spatřuje převážná část českých průmyslníků a manažerů příležitosti ve spolupráci s Rusy.

Ve skutečnosti jsou technologická řešení obou projektů srovnatelná a pravděpodobně se výrazně nebude lišit ani nabízená cena. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová již dříve ČESKÉ POZICI řekla, že oba typy reaktorů jsou v Česku licencovatelné. 

Zobrazit diskusi
Reakcí:45

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

čau demagogickej lháři,

"příliš drahý atom" je levnější než nejlevnější FVE....

Co ty němci? Nějak jim to nefunguje...

http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nemecko-letos-spusti-nejvice-u...

I já Tě zdravím, ty jeden roztomilý hulváte

Jenícku, chápu, že fakta o "úspěších" účastníků tendru na přístavbu nových jaderných reaktorů uvedená v mém odkaze výše se blbě zpochybňují, zejména jsou-li náležitě vyzdrojována a tak ti nezbývá nic jiného než odvrátit pozornost někam jinam… (;-).

 

Jinak mě vůbec nepřekvapuje, že nejsi s to rozlišit mezi pojmy jako je “instalovaný výkon“ a “výroba“.

 

Víš, ty jeden prodejný agenturní chlapče, oni i ti Němci, kromě toho, že předloni odpojili osm jaderných elektráren, tak loni zvládli vyrobit téměř čtvrtinu (!) elektrické energie z obnovitelných zdrojů. No a chtějí-li dále zvyšovat tento podíl o desítky procent, tak musí mít k dispozici také nějaké  záložní kapacity pro případ, kdy nesvítí slunce a ani nefouká vítr, což se samozřejmě také stává. Oni to sice řeší zejména dobře regulovatelným paroplynem a bioplynovými stanicemi, ale také bohužel i nějakým tím uhlím. Ono to “pružné“ jádro by jim v tom přechodu na 100% OZE v roce 2050 stejně jen komplikovalo život.  Ovšem pokud by byla situace skutečně tak příznivě nakloněna uhlí, jak v článku převzatém ekolistem.cz od ČTK, na který se odvoláváš, tak pak by mně docela zajímalo, proč se za takovýchto okolností zbavoval ČEZ německého MIBRAGu za polovinu pořizovací ceny …?

 

Jinak pokud by někoho zajímalo, jaká je aktuální energetická situace v Německu, zejména co se OZE týče, tak tady je pár detailů:

 

“ K prvnímu únoru 2013 bylo v Německu připojeno do sítě téměř neuvěřitelných 32 508 MW fotovoltaických elektráren – což je mimochodem v přepočtu na osobu dvojnásobek toho, co máme v České republice – a 30 296 MW elektráren větrných. Jen tyto dvě technologie zde vyrobily za loňský rok dohromady 74 TWh (terawatthodin, tj. miliard kilowatthodin) elektřiny. To je víc, než kolik spotřebuje Česká republika a odpovídá to zhruba výrobě jedenácti velkých klasických elektráren. Z hlediska zmíněného objemu vyrobené elektřiny připadá o něco víc než třetina na fotovoltaické panely, dvě třetiny pak na větrné turbíny.

Díky transparentnímu zveřejňování podrobných informací a statistik se můžeme podívat na provozní zkušenosti s takovým energetickým mixem. Podíváme-li se na graf ukazující výrobu větrné a solární elektřiny po jednotlivých měsících, vypadá rok 2012 takto (v TWh za měsíc):

Je například vidět, že obě technologie se celkem dobře sezónně doplňují: slunce pochopitelně nejvíce osvěcuje solární panely v létě, zatímco v zimě, kdy je slunečního svitu málo, výrazně víc fouká vítr. Můžeme si také všimnout, že i v nejméně „úspěšném“ měsíci, kterým byl loňský listopad, dokáží tyhle dva typy elektráren vyrobit tolik proudu jako asi osm velkých klasických elektráren (uhelných nebo jaderných). V lednu, kdy vyrobily elektřiny nejvíc, byly větrné a solární zdroje ekvivalentem dokonce čtrnácti velkých klasických elektrárenských bloků.

Dobrou představu o fungování těchto zdrojů v podrobnějším časovém měřítku si uděláme například na tomto grafu, který ukazuje celkovou výrobu elektřiny za měsíc červenec roku 2012:

Prakticky každý den kolem poledne vrcholí výroba solárních zdrojů (žlutá špička), větrné turbíny (modrozelená) dodávají elektřinu podle meteorologických podmínek v denních i nočních hodinách. Oba zdroje jsou „posazeny“ na šedém základě, kterým je výroba elektřiny v konvenčních zdrojích.

Online data, poskytované provozovateli přenosových sítí, nám umožňují podívat se na průběh po jednotlivých hodinách. Graf výkonu solárních a větrných zdrojů v Německu například ze dne 25. června 2012, což byl jeden z opravdu „dobrých“ dnů, vypadá následovně:

Opět vidíme, že vítr funguje s jistou proměnlivostí ve dne i v noci, zatímco solární elektrárny logicky běží jen od východu do západu slunce s tím, že maximální výkon podávají v rozmezí asi šesti hodin kolem okamžiku průchodu slunce zenitem (velmi zhruba poledne). Ve špičce kolem 14. hodiny poskytovaly vítr a fotovoltaiky celkem přes 28 000 MW výkonu. Konvenční elektrárny v tu chvíli běžely jen na 37 000 MW výkonu.

Pro úplnost se podívejme i na to, jak vypadá „špatný“ den, například 19. prosince 2012, v němž vítr a fotovoltaika dodávaly v Německu necelé 3 000 MW výkonu:

Jak už jsme uváděli, v ročním průměru dodávají solární a větrné elektrárny v Německu výkon něco přes 11 000 MW.

Z toho je vidět, že obnovitelné zdroje už po deseti letech efektivního rozvoje v Německu dokáží nahradit významnou část výkonu fosilních, resp. jaderných elektráren. Vzhledem k proměnlivému výkonu pochopitelně nikoliv neustále, nicméně objem takto „vytlačeného“ výkonu rok od roku roste a zvyšuje se i počet hodin a dní v roce, kdy tradiční elektrárny musejí omezovat výkon nebo dočasně odstavovat tepelné bloky. To je v principu správně, neboť čím méně elektřiny se vyrobí spalováním uhlí (nebo štěpením uranu), tím lépe z hlediska životního prostředí i omezování spotřeby paliv, ať už dovážených nebo dobývaných z omezených ložisek.

Způsobuje to ale také jisté potíže s provozem přenosové soustavy a zejména to zhoršuje ekonomické parametry provozu tepelných a jaderných elektráren, a tedy i zisky elektrárenských společností. Ty pak s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů proti nim vedou čím dál agresivnější kampaň. Podrobněji se ke změnám, které čím dál větší procento elektřiny vyráběné z větru či slunce přináší elektrizační soustavě i stávajícím zdrojům, dostaneme v některém z dalších pokračování.

Zásadní je to, že pro Německo je dosavadní, impozantní vzestup moderních obnovitelných zdrojů pouhým začátkem. Z dnešního podílu dvacet procent na výrobě elektřiny plánuje spolková vláda zvýšit jejich příspěvek na třicet pět procent už v roce 2020, tedy za osm let (sic!), a do roku 2050 prakticky zcela přejít na obnovitelnou energetiku. A plány na úrovni jednotlivých spolkových zemí jsou ještě ambicióznější: pokud se zcela naplní, mohly by obnovitelné technologie dosáhnout podílu padesát procent a stát se tak většinovým zdrojem už počátkem příští dekády:

Zajímavé je to, že ambice zemských vlád nejsou ani tak věcí politického přesvědčení jako pragmatického úsudku. Dokonce i konzervativní vlády plánují další rychlý vzestup obnovitelných zdrojů prostě proto, že představují dobré investiční příležitosti, přinášejí do regionu pracovní místa a mají širokou podporu veřejnosti.

Odhodlání celé německé společnosti přejít na obnovitelné zdroje je zásadním faktorem, díky kterému celý vpravdě revoluční plán může uspět. Nejde vůbec o iracionální a krátkodobé rozhodnutí spolkové vlády a politické elity, nýbrž o hluboko sahající a historicky ukotvený fenomén daný řadou důvodů, jejichž analýza přesahuje zaměření tohoto textu.

Čtenářům ale uvedu jeden, který je velmi pozoruhodný a poměrně neznámý, přitom dobře ilustruje propast, jaká dělí českou energetiku od té německé. Je jím vlastnická struktura OZE v německém elektrárenském parku. Obnovitelné zdroje, instalované v Německu na základě zákona o pevných výkupních cenách, jsou v drtivé převaze vlastněny občany, spolky, obcemi, drobnými podnikateli a progresivními investičními fondy. V tomto ohledu se podařilo úplně obrátit původní systém, kdy energii prodává spotřebitelům několik firem s prakticky monopolním postavením: nový segment obnovitelných zdrojů tuto situaci proměňuje mimo jiné tím, že energii si v čím dál větší vyrábějí a prodávají občané sami. To také tvoří důležitý základ konsensu německé společnosti o „Energiewende“, nebo-li přechodu od jaderných a fosilních elektráren k obnovitelným zdrojům.

Níže zobrazená statistika ukazuje, že na konci roku 2010, kdy Německo disponovalo instalovaným výkonem 53 000 MW větrných a fotovoltaických elektráren, jich bylo více než polovina (51 procent) ve vlastnictví fyzických osob, z nichž pětina jsou soukromí zemědělci. Naopak pouhých 6,5 procent bylo pod kontrolou velkých elektrárenských společností (RWE, E.On, EnBW a Vattenfall). Vzhledem k rostoucím koncovým cenám elektřiny si vlastní obnovitelné elektrárny také staví čím dál více podnikatelů.

A nemylme se, ono vlastnictví elektráren fyzickými osobami má úplně jinou podstatu, než jakou je naše důmyslně zatemněná vlastnická struktura fotovoltaických elektráren v České republice, kde jako skrytí vlastníci figuruje pár vyvolených: manažeři ČEZ, vlivní a zkorumpovaní politici a úředníci. V Německu vyrostlo mnoho větrných a solárních projektů díky iniciativě družstev a spolků, kdy na komunální úrovni dali lidé dohromady a investovali do elektráren, které teď pro ně představují pravidelný a jistý přivýdělek.

Rozmach tohoto typu vlastnictví pěkně ilustruje následující graf, na kterém je vidět nárůst počtu družstev, které do obnovitelné energetiky v Německu investují. Jen za poslední tři roky se jejich počet zečtyřnásobil a v roce 2011 dosáhl téměř šesti stovek. Lidé prostě vidí, že z obnovitelných zdrojů mají prospěch oni sami, jejich sousedé a obce. Také pro podnikatele jsou investice do OZE vítanou příležitostí k zajištění vedlejších stabilních příjmů nebo způsobu, jak si alespoň částečně zajistit dodávky vlastní elektřiny a vymanit se ze závislosti na odběru proudu od velkých elektrárenských společností, kteří si za něj účtují rok od roku vyšší ceny.

Dalším z důvodů široké podpory růstu obnovitelné energetiky v Německu je fakt, že vytváří velké množství pracovních příležitostí, a to právě i na regionální úrovni. Následující graf ukazuje, kolik pracovních míst v tomto odvětví Německo vytvořilo v jednotlivých letech: tmavě modrý sloupec představuje vodní elektrárny, světle modrý větrné, zelená biomasu, žlutá fotovoltaiku, červená geotermální a oranžová související místa v administrativě a výzkumu.

Zatímco v roce 2004 pracovalo v branži OZE asi 160 tisíc lidí, roku 2011 to bylo už 382 tisíc. Z toho více než dvě třetiny vznikly díky progresivní legislativě a systému pevných výkupních cen.

Německá strategie zaměřená na vytvoření a rozvoj nových energetických technologií zaznamenala fenomenální úspěch. V Evropě je ale i několik dalších zemí, kterým se rovněž podařilo etablovat moderní obnovitelné zdroje jako významnou součást výroby elektřiny.“

 

V původním článku jsou vedené také velice zajímavé grafy – vřele doporučuji.

Moc zajímavé.

A znovu výzva České pozici: nechcete někoho nechat spočítat, jestli se dnes vyplatí stavět jadernou elektrárnu?

A ještě jeden námět: jestli ČEZ přišel o více než 2 miliardy v MBRAGu, o další investice v Albánii a zdá se, že i v Bulharsku, jak si na tom stojí celkem? Kolik budeme muset platit za proud, aby se zahojil? A kolik navíc k tomu přispějem přes státní rozpočet na dotacích pro fotovoltaiku ČEZu? A co jsem tady nezmínil, protože o tom nevím?

Jediný "úspěchy" maj francouzi (jsou to prostě žabožrouti),

který jsou už vyřazený, o Atomstrojexportu nebo Westinghousu tam není prakticky nic, jen zoufalé paběrky ve stylu "aspoň něco".
Co dělá ČEZ s MIBRAGem, MOLem, I&C, EPH atd. je ponejvíc snaha ho protunelovat, s energetickou koncepcí a krachem německých plánů to nemá nic společnýho.
Ten Beránkův slint jsem na Aktuálně komentoval, jako třetí:
To je hezký, že nám beránek ukázal i graf "když slunce a vítr vyrobí málo". Je schopen chápat, co to znamená? Že slunce a vítr nenahradí NIC. Potřebují spolehlivou zálohu "když nesvítí a nefouká", celkově to s OZE vede k dramatickému přeinvestování a vysoké ceně (v násobcích!) ve srovnání s klasickou energetikou. Klasika si pro nějaký potřebný výkon vystačí s mírným přebytkem instalovaného (10-20%), zatímco OZE energetika potřebuje přebytek instalovaného v násobcích! A tomu odpovídá cena... Resp. aby měly OZE smysl musely by být nikoli za stejnou, ale několikanásobně menší cenu než klasický mix.

Cena a Číňané

Autor píše, že ČEZ se rozhoduje podle ceny. Pokud je to skutečně tak, jde podle mě o dost špatné kritérium. Jednak AP-1000 ještě nikde nebyl dostavěn a v roce 2016 nejspíš nebude také, takže není šance zjistit, kolik nakonec vlastně budou stát a cena v nabídce je dolní odhad - pokud vše půjde podle plánů atd., atd.... První ruské MIR.1200 mají začít fungovat už letos (Novovoroněžská JE) a zatím, pokud vím (vycházím z veřejných zdrojů) cena nepřekročila rozpočet (zpoždění za časovým plánem je asi roční, což už nabral i Westinghouse na Vogtle). U ruských elektráren aspoň uvidíme, jaká je konečná cena, u Američanů budeme střílet naslepo a může nás to přijít pěkně draho - stačí se podívat, jak dopadla Areva ve Finsku.

Kdosi tu psal o ruských výrobcích - velkou část zakázek v každém případě získají Češi, takže to budou _naše_ výrobky. Jinak měl jsem možnost se setkat s řadou lidí z jaderných oborů (vědců, průmyslníků - celkem asi pět) a z odborného hlediska všichni uznávali, že ruské technologie jsou zcela srovnatelné s americkými nebo třeba francouzskými. Navíc narozdíl od Američanů v minulých letech řadu elektráren postavili.

Jinak další skutečnost je, že i v současnosti Westinghouse stále více rozvíjí spolupráci s Čínou (http://euro.e15.cz/archiv/spasa-z-ciny-948910) a v roce 2016 může být jejich podíl ještě větší a s trochou nadsázky se můžeme stát první evropskou zemí, ve které bude stát čínská jaderná elektrárna. Myslím, že nižší cena (která nakonec, jak jsem psal, může pěkně vyšplhat) se nám vůbec nemusí vyplatit.

To si někdo snad myslel,že TATO VLASTIZRÁDNÁ

pravicová  AUTOBUSOVÁ parta dá šanci Rusům:-))))) ?. .Možná je strýček Sam skutečně nejlepší volbou,ale i kdyby nebyl -DOVEDE SI někdo v SOUČASNÉ politické ORIENTACI autobusáků JINOU VOLBU PŘEDSTAVIT??..Já teda ne!Jednou se to proflákne..jednou- a potom zjistíme jak to bylo..

Dovede

Podstatně větší problém mám si představit, že by to ta DRUHÁ parta pustila Amíkům ...

V situaci, kdy máme vysoke

V situaci, kdy máme vysoke ceny elektriky větší než v Německu při polovišních platech, kdy je státní kasa před bankrotem, kdy se z šeska vyváží víc jak třetina výroby elektriky za cenu 50 EUR/MWh, kdy provozní náklady JE nejdou pod 100 EUR/MWh, tak se jedná jen o lobbing a megatunel na finanční  prostředky občanů tohoto kvazistátu, kolonie EU!

Na dlouhodobý projekt je třeba se dívat z dlouhodobého hlediska

Zásadní myšlenka mého příspěvku je zřejmá z jeho nadpisu. Česká rebulika má sice dnes velký vývoz elektřiny, ale to nemusí trvat dlouho. Prolomení těžebních limitů je velice kontroverzní otázka a dovoz uhlí či plynu ve větší míře také nebude nejlevnější a bude narážet na snahu EU o snižování emisí. Bohužel ČR nemá takové možnosti výroby elektřiny jako jiné země, takže nemáme příliš na výběr. Radši bych ale nechal mluvit fyzika Vladimíra Wagnera, který se otázku české energetiky zabývá delší dobu než já: http://technet.idnes.cz/co-ma-delat-ceska-energetika-dp0-/veda.aspx?c=A130226_122647_veda_mla Stručně řečeno pan Wagner vidí v jaderných zdrojích zabezpečení dlouhodobě stabilních a poměrně levných dodávek elektřiny. Obzvláště v části Drahá revoluce se snaží vyvrátit názor analytiků, kteří tvrdí, že se v současné době vzhledem k nízkým cenám energie a kolísáním energetického trhu nevyplatí stavět velké zdroje elektřiny.

Prominte, ale CEZ uran dovazi

Prominte, ale CEZ uran dovazi , vyroba JE je drazsi nez paroplyn, vystavba enromne draha, tak jak se muze mluvit o lacine vyrobe? u JE je riziko provozu spolecenske, ale zisky soukrome!! Navic se provozy JE potaykaji s problemem chlazeni! Cele energetika se pomalu predelava na decetralizaci, protoze neni az tak hlavni problem vyrobit velke mnozstvi energie, ale toto mnozstvi prenest ke spotrebiteli!! Pan Wagner se muze venovat problematice cely zivot, ale to jeste neznamena , ze dostatecne vnima soucasnost a jeho problemy. Nemci pochopili, ze jaderna energetika je slepa ulicka a budoucnost je v LNG a proto taky stavi paroplynove zdroje jako houby po desti . Takovou elektrarnu postavite velmi rychle a tam kde to potrebujete a za zlomek ceny! Jestli si nekdo mysli, ze to nemaji spocitane, tak oni jsou jedini, kterym ekonomika slape bez vetsich problemu a spocitali si, ze lacinejsi vyroba ze stale levnejsiho plynu, jeho podstatne vetsich zasob na staleti, bez problemu s radioaktivnimi pripadnymi havariemi, bez problemu s ulozisti odpadu a rozsahlym rozvojem tohoto prumysloveho odvetvi , nez je atomova energetika , jim zajisti dostatecny rozvoj prumyslu a zamestnanost na rozdil od nas!

Co Nemci maji a co nemaji spocitane

Vystavba JE je enormne draha, ale JE maji nizke palivove naklady, takze o lacine vyrobe hovorit lze, samozrejme za urcitych podminek. S paroplynovymi zdroji je to naopak, investicne jsou relativne nenarocne, ale zato jsou velmi citlive na cenu plynu. Proto je v soucasne dobe v Nemecku mnoho projektu paroplynovych elektraren, ale malo se jich realizuje. Narozdil od elektraren uhelnych, ty rostou jako houby po desti. Stale levnejsi plyn je chimera, zbozne prani. V USA mozna, ale v Evrope s rigidnimi a dlouhodobymi kontrakty a nechuti k alternativnim postupum tezby? Nenechte se vysmat.

Nemci maji leccos spocitane a lze verit tomu, ze se jim jejich ekonomika a energetika nezhrouti, jak nekteri sycci naznacuji. To ale nenamena, ze budou schopni realizovat sve plany, ze v roce 2050budou zajistovat podstatnou cast (80% ?) produkce z elektriny v OZE. Decentralizace je pekna myslenka a neco na ni je, ale prave decentralizace a s tim souvisejici vyroba z OZE vede k nutnosti posilovani prenosove soustavy. Proste musite prenaset energii z oblasti, kde zrovna fouka nebo sviti slunce tam, kde (momentalni) podminky pro produkci nejsou priznive. Nebo k akumulaci. Viz plany na podmorsky kabel z Nemecka do Norska. Mimochodem, to je jiste velmi efektivni, ze? Jaka je asi ucinnost premeny, prenosu, samotna akumulace v PVE, zpetny prenos a premena? Je aspon 50%? Mozna dokonce 60% ! ;-))

Pokud jsem napsal, ze verim, ze Nemci leccos pocitane maji, tak je ale treba soucasne si vsimnout, ze leccos taky spocitane nemaji. Jinak by sotva odstavovali dosud spolehlive bezici jaderne elektrarny pred vyprsenim jejich  fakticke zivotnosti. Tim si ponechali nevyhody (predevsim nutnost likvidace vyhoreleho jaderneho paliva, je totiz fakticky jedno, zda budete muset skladovat 100 nebo 200 tisic tun) a zrekli se vyhod, prokazatelne levne produkce v ucetne odepsanych zdrojich. Tady proste zvitezila politika, ne racionalni kalkulace.

Nahlížet na dostavbu JETE

z perspektivy současného ekonomického prostředí může být zavádějící. Ohromující předpokládaná cena dostavby cca 250 miliard je totožná s ohromující cenou stavby JETE v počátcích výstavby před lety, myslím, že si hodně lidí pamatuje vzrušené diskuze kdy se cena blížila stomiliardám.  Pokud jde o vývoz, vyvážíme to co dovedeme a je o to zájem. Jestli jsou to auta nebo elektřina je nepodstatné, jsme proexportní ekonomika a na tom žijem.

Jenže vyvážet pod cenou je s

Jenže vyvážet pod cenou s dotací daňových nevolníků není zrovna dobrý kšeft pro ty kteří to platí!!! 

Jestli se cítíte být nevolníkem

seberte odvahu a jako svobodný občan odebírejte elektřinu od jiné firmy, je jich na našem trhu dost. Ušetřené peníze (budou-li) vražte je do nákupu dividendových akcií ČEZu, 7% výnosnost za to stojí,to Vám žádná banka nedá.

I přes Vámi proklamované špatné vedení, vyvážení produktu pod cenou, je ČEZ jedna z  nejúspěšnějších firem v republice a považte, téměř celá v rukou našeho státu. Zázrak,že se při horečném rozdávání firem zahraničním vlastníkům ČEZ podařilo uchránit.

Pane JO! to je smršť

Pane JO! to je smršť nelogiky!! to je takový blábol , že se na to nedá odpovědět!!!  Tady se dá názorně ukázat , že já o voze a Atas o koze!! :-DDDD

Napřed si zjistěte co je logika

a potom v diskuzi buď neodpovídejte na příspěvky které se Vám nelíbí, nebo předneste smršť argumentů které Vaše názory podpoří a vysvětlí,eventuelně moje vyvrátí.. Pokřik o vývozu pod výrobní cenou a nevolnickým dotováním, o voze a koze a o blábolech, svědčí o naprosté Vaší neschopnosti diskutovat.

Skutečně je nejlepší

Skutečně je nejlepší pořekadlo o zloději, který volá : chyťte zloděje :-DD Možná to nevíte, ale logika věci předpokládá odpovídat nebo komunikovat k meritu věci, což se o vašem příspěvku nedá vůbec říct!

Jak se zdá, sešla se tady řada odborníků

které šikovně vyprovokoval pan Žižka neověřenou informací z tzv. "dobře informovaného zdroje".  Hloupost hodná ukecaného Schwarzenberga ve Francii, pan Žižka a celá ČP by si měla dát pozor na účelové provokace a počkat na oficiální rozhodnutí. Je jasné,že novináři se honí za senzací typu Novy "jsme první", ale ČP by měla dělat novinařinu a ne se honit za přeludy.

 

Šikovnost?

S Vaší poslední větou souhlasím. Pokud mám ale věrohodnou informaci díky tomu, že temelínský tendr sleduji dlouhodobě - a samozřejmě to není tak, že bych ji neověřoval - musím zvažovat pro a proti její publikaci ještě předtím, než se ČEZ oficiálně vyjádří. V tomto případě převážilo "pro". Rozhodně nebylo mým cílem něco "šikovně vyprovokovat".

Jsem v pokušení napsat,

mám (ne)ověřenou, (ne)věrohodnou informaci od zaintresovaného vysocepostaveného zdroje, že po stránce technologické je dle přesvědčení drtivé většiny rozhodujících  vítězem ruská nabídka. Mimo jiné se zvažovala a bylarozhodující nevhodnost zasazení neověřené, ve stadiu vývojové, americké technologie. V neposlední řadě i míru ochoty garantovat zapojení našeho vyspělého průmyslu do výstavby a jeho dalšího uplatnění v rámci realizace dalších zdrojů ruským dodavatelem.

  Jde o velký problém, na jedné straně ekonomická výhodnost ruského řešení, na druhé straně neustálý tlak neekonomické části rozhodců uplatňující politický přístup založený na našem ukotvení ve strukturách NATO a EU.

  Kdo bude vítězem? Telefony mlčí, osobní setkání se radši nekonají, každý má obavu z odposlouchávání a sledování, věru správné paranoidní schizo... 

   Ale abych upokojil vášnivé bojovníky proti všemu co je ruské, nevěřte mi, třeba nemám pravdu a můj (ne)věrohodný zdroj je pouhý vrátný na JETE.

Díky za reakci

Každopádně děkuji za reakci, o Vašich slovech přemýšlím. Jinak, pokud jde o mé vnímání celé situace: Jsem přesvědčen, že MIR.1200 nabízí vyšší zapojení českého průmyslu, což je samozřejmě důležité, ale není to přímo v podmínkách tendru, takže by tím nemělo být ovlivněno současné pořadí. Stejně tak by ho neměly ovlivňovat politické preference. Nevím, jak se rozhodci vypořádávají se skutečností, že technologie Westinghouse není vyzkoušená, ale zdá se mi komplikované to zohlednit. Snahu zajistit si "zadní vrátka" vidím v této souvislosti v tom, že se předpokládá start stavby dalších dvou bloků Temelína až poté, co bude zprovozněn referenční blok vítězného uchazeče v temelínském tendru. A ve skutečnosti průběžné pořadí moc neříká o tom, kdo tím vítězným uchazečem bude.

Jan Žižka

U ruska šance na rozvrat země, padne plyn nafta

nastoupí Jelzin, nebo Č...? také padal i na rovném koberci? Potom půjde temelín zase do šrotu, jako ten první, co se musel předělávat, prý, že pokrok šel moc rychle a nestačilo se ad\aptovat.

 

Lépe ať si postaví oba a ukáže se, komu to líp půjde. Lépe ale na severu, aby z vypouštěných plynných emisí měli také něco pražané, nejen rakušáci. V Labi je vody dost, nemusí se šporovat a manipulovat s Lipnem, když je sucho.

 

Také jsou tam odborníci horníci, kdo je víc, pod kotlem topit umí.

 

Z vážnější stránky už evropa nemá stavební experty, protože už se dlouho nic nestavělo a důchodce na to použít nelze. Podobně lidi do obsluhy. Bude to jako dálnice, politici se napakují, vilky od řecka do kalifornice, a kotel bude drncat!!

Tradice

O debatované veřejné zakázce nic nevím.

Vím ale hodně o kvalitě a spolehlivosti výrobků

A) japonských a amerických,

b) rusáckých.

Závěr: z Ruska není kvalitní ani galoš, natožpak jaderný reaktor - ruské atomové ponorky a jejich tragické konce jsou myslím dostatečně výmluvným PR Rusáků.

A tim jste chtel rict co? Je 56 nehod hodne nebo malo?

Na odkazovane strance je link na "List of nuclear power accidents by country" se seznamem nehod v deviti zemich. Mezi temito zememi vubec neni Rusko! Вот молодцы! Zrejme doklad vysokych bezpecnostnich standardu a jejich prikladneho dodrzovani, ze? Nebo je to jinak?

 

demence

a proto maj rusove ponorky, ktery se potichu hejbou u pobrezi kalifornie aniz by otom vubec nekdo tusil...
snete dal...

Je sice sobota večer

ale to ještě neznamená, že je normální mít 4 promile v žíle jako teď máte vy.

Tradice

Tradicne patri Rusko v oblasti jaderne energetiky ke svetove spicce

Konkurence Technologií

V tomto případě se jedná o technicky a technologicky nejpropracovanější řešení.  S uvažovaným projektem lze jednoznačně dosáhnout nejvyšší konkurenceschopnosti ve výrobě elektřiny na mnoho let.

Otázkou zůstává vyřešit optimální způsob realizace jaderných bloků 

( koordinace proj. prací, dodavatelský model, efektivní procurement, řízení  a organizaci výstavby a hlavně sestavit kompetentní realizační tým ).

Samostatnou kapitolou budou jistě tvrdá cenová vyjednávání, s limitem, který

při úspěšně zvolené strategii by se mohl pohybovat kolem 4000USD/kW.

4000 USD/kW ?

To je asi chyba ne?

neni

je to dobre cislo

No dobře, a co v tom případě znamená?

Rozuměl bych třeba tomu, kdyby se řeklo, že (investice+provoz)/počet vyrobených kW za dobu životnosti elektrárny je tolik a tolik korun. Co znamená tohle?

je to cena za instalovany kW v jadre

2 bloky AP1000 by mohly stat 160 mld CZK :-)

Děkuji

Takže kdyby to jelo hodinu, tak bude 1 kW stát 4000 dolarů, když to pojede nonstop rok, tak 46 centů, když 40 let tak jeden cent. Jestli počítám dobře. To nezní špatně, ale nejsou v tom splátky úroků, protože půjčit si musíme na 100% ceny, není v tom provoz, údržba a likvidace a asi to také nepojede pořád na plný výkon.

Takže mi ty 4000USD za kW stejně moc neřeknou. A asi nikomu, jinak by se nemluvilo o té garantované výkupní ceně, prostě by se to buď vyplatilo, nebo ne.

Výroba

Současná roční výroba ETE 15,3TWh. Nové bloky 2x1170MW při kratších odstávkách budou vyrábět jistých 19TWh/rok.

Při současné ceně 42EUR/MWh  bude roční produkce  cca 20mld Kč.

Agregace investičních a provozních nákladů lukrativnost sníží, ale i tak jde o dobrý business a jistotu spolehlivého tuzemského zdroje. 

děkuji,

To by pak byla návratnost za 8 let, což by nebylo špatné. Ale obávám se, že když je to snížení "lukrativnosti" je takové, že se musíme bavit o garantovaných cenách, tak to pořádně nikdo nespočítal. Jestli ano, mohla by návratnost téhle investice být tématem článku na ČP, nejlépe spočítáno od několika lidí, neb kolik ekonomů tolik názorů. Já tedy nejsem přesvědčen.

optimalni zpusob vystavby

v obou pripadech, ikdyby to nakonec jeste nebyl Westinghouse, se o optimalni realizaci postaraji nasi lide, pres celkovou bidu o odborniky na jadro ve svete, je na tom Cesko porad velmi dobre (vim, ze i s temi odborniky ma pan Bartuska problem, ze je nevidi, ale to je jeho problem)

garance

Garance ve formě pevně stanovených výkupních cen elektřiny? Dobrá, ale v tom případě musí ČEZ být zcela zestátněn, musí být staženy jeho cenné papíry, nesmí být obchodovatelný na burze, nesmí podnikat v zahraničí ect. Pokud má jít o tržní subjekt, musí se řídit pravidly trhu nikoli pravidly banánové republiky, která řekne, že ode dneška bude litr kokosového mléka stát pět korun a že tato situace bude trvat 30 let. Ostatně mám pocit, že právě na tom ztroskotalo hospodářství normalizovaného ČSSR.

Ano, vše se dá nahlížet i pomocí ekonomických faktorů - inflace a blablabla, nicméně je to celé tunel jako desetinásobná Blanka.

Budou mít všichni zúčastnění na tomto kšeftu za své rozhodování či podílení se na něm i trestní a hmotnou odpovědnost nebo vše zas skončí výmluvou na odpovědnost politickou?

100% souhlas

Všechny řeči o zelených a o uhelných elektrárnách jsou žvásty pro chudáky, co neumí počítat. Jako ten trouba z toho ministerstva vnitra.

Garantované ceny znamenají, že se tu za státní peníze staví fabrika, která si na sebe vůbec nemusí vydělat. Ale protože je to za státní, tak hlavní je ji postavit, protože potečou peníze, no a pak se ztráty zatáhnou ze státního rozpočtu, vždyť nám cizina stále ještě půjčuje.

problem

problem jevtom, ze je jim to uplne u ****
protoze proste oni prave vi, ze za to zodpovedni nebudou
po vsech se totiz slehne zem. Ano pude o dalsi Blanku a vsichni o tom jen diskutujeme a cumime nato :(

Fakticky bysme si meli prestat hrat na nejakou narodni hrdost cena elektriny pude stejne nahoru i kdyby tu bylo 25 reaktoru a jesi to bouchne tak je to jedno i rusum i americanum to se proste obycejnych lidi netyka. Pokud se vystavbu podari prosadit tak je esencialni, aby aspon zamestnala co nejvic lidi, kteri momentalne nemaji do ceho pichnout...

Stavět hladovou zeď za vypůjčený peníze?

To by asi král nedělal. Navíc tyhle megastavby zaměstnají relativně málo lidí, drtivá většina pracovních míst mimo státní službu je v malém a středním podnikání. Takže spíš podpořit to, jde-li o nezaměstnanost, jako že taky jde.

Esenciální je

abyste přestal chlastat. Leze vám to na mozek.

To nám to ale zdraží

To nám to ale zdraží elektriku nad 0,25 EUR za kWh...

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah