Vody řeky Missouri zalévají atomovou elektrárnu

Kdyby nestačily reaktor americké jaderné elektrárny Fort Calhoun ochránit protipovodňové hráze, jsou připravena dodatková zabezpečení, ujišťuje Jeff Hanson, zodpovědný za zásobování města Omaha energiemi. Se zárukami přispěchal i mluvčí americké Komise pro atomovou energii Scott Burnell. Ne všichni občané však těmto zárukám věří, vždyť ani japonské úřady, proslulé perfekcionismem, neříkaly obyvatelům o havárii ve Fukušimě celou pravdu.

82 procent Japonců začalo odmítat atomovou energiiNaprostá většina Japonců přestala věřit energetikům a vládě – 82 procent obyvatel začalo odmítat atomovou energii. Vyšlo to najevo v průzkumu, který v neděli zveřejnil list Tokio Šimbun. Pro současný energetický mix se vyslovilo pouhých čtrnáct procent dotazovaných občanů. Dvě třetiny Japonců požaduje okamžité zastavení příprav budování dalších reaktorů. Pouhých šest procent dotázaných si přeje, aby se program výstavby čtrnácti nových reaktorů do roku 2030 neměnil.

Radikálů, kteří si přejí okamžité vyřazení reaktorů ze sítě, je devět procent. Devatenáct procent lidí si myslí, že by jaderné elektrárny měly být zavírány postupně. Padesát čtyři procent se staví k jaderným elektrárnám odmítavě, ale ke státu tolerantně: reaktory by se měly zavírat, až to energetická situace státu dovolí.

Ve Fukušimě znovu narůstá riziko

V pátek večer byla ve Fukušimě spuštěna provizorní čistírna ozářených vod. Měla být řešením hlavního problému znečištěné elektrárny, avšak selhala. Čištění zářící vody, která se tu hromadí po chlazení reaktorů, muselo být zastaveno sotva začalo. Nárůst radiace ve filtračních strojích nastal mnohem rychleji, než se předpokládalo. Inženýři si nevědí rady, co s tisíci tun vody, napumpovaných do reaktorů kvůli chlazení jaderného paliva. Silně radioaktivní voda je teď velkým ohrožením životního prostředí.

Bezprostředně po katastrofě byly radioaktivní chladicí vody vypouštěny do oceánu, ale po mezinárodních protestech to už dál nebylo možné. Japonští inženýři proto přistoupili k jejich shromažďování v elektrárně. V provizorních nádržích je víc než 110 tisíc tun radioaktivní vody.

Její množství však stále narůstá. Tři reaktory, v nichž došlo k tavení paliva, vyžadují další a další chlazení. Jenže novou vodu už nebude kam ukládat. Hrozí přelití nádrží a nový únik radioaktivní vody do moře.

Nejsme žádní kamikadze

Zdolání tohoto problému bude nejspíš na odvážných seniorech. V Japonsku se vytvořilo hnutí 1300 inženýrů-seniorů, ochotných vykonávat rizikové práce v zamořené elektrárně. Vycházejí z logiky, že mladí odborníci pracují v zamořeném prostředí s rizikem, že ve čtyřiceti či padesáti letech mohou onemocnět rakovinou. „Z toho my mít strach nemusíme,“ vysvětlují šedesátníci a sedmdesátníci. Navíc cítí za staré elektrárny spoluodpovědnost. „To my jsme dovolili vybudování takové elektrárny. Tak musíme vzít na sebe i zodpovědnost za zakončení té jaderné krize,“ řekl jejich mluvčí, třiašedesátiletý Šinobu Naito.

Pro svou odvahu jít do rizika si vysloužili přezdívku „novodobí kamikadze“. Oni sami však přirovnání k letcům na rozkaz provádějícím sebevražedné útoky vehementně odmítají jako nespravedlivé. Jsou přeci dobrovolníci, kteří se ze své mise chtějí vrátit.

Japonská vláda se zprvu k této iniciativě chovala velice neochotně, ale po zprávách o stupňování zamoření chladicích vod jí dala zelenou. Už bylo vybráno 274 seniorských dobrovolníků schopných plnit úkoly v zamořené elektrárně. Nastoupit by měli každým dnem.