Rusko tloustne po čerstvých petrodolarech

Nejistota panující na energetických trzích v důsledku japonské katastrofy a arabského chaosu nahrává Moskvě.

Energetika
Gábor Stier | 29.03.2011
Pokud Japonsko potvrdí, že potřebuje další plyn, Gazprom přesměruje do postižené země část tankerů se zkapalněným zemním plynem mířících do Evropy. Premiér Vladimir Putin (na snímku na návštěvě města Južno-Sachalinsk na Dálném východě 19. března) zároveň japonským společnostem nabídl podíly ve dvou nalezištích plynu na Sibiři, které mají celkové rezervy kolem 3,2 bilionu metrů krychlových.

Ještě před rokem se zdálo, že vedoucí postavení Ruska na evropském energetickém trhu dostává vážné trhliny. Cena ropy klesala, v důsledku krize se snižovala spotřeba, objevovaly se dokonce i pochyby, zda je Moskva spolehlivým dodavatelem. Kvůli přírodní katastrofě, která nedávno postihla Japonsko, a chaosu panujícím v arabském světě však dochází k opačnému trendu. Ceny šplhají vzhůru, díky čemuž se opět naplňuje rozpočet, a ve světle nepokojů na Blízkém východě se důvěryhodnost Ruska i jeho ústřední role z hlediska energetického zásobování eurasijské oblasti jeví jako nezpochybnitelné.

Z dění posledních měsíců vychází Moskva jednoznačně jako vítěz, o čemž svědčí mimo jiné fakt, že Gazprom v březnu vzhledem ke stejnému období loňského roku zvýšil obrat o 1,5 miliardy metrů krychlových, tedy přibližně o deset procent, a podobným způsobem vzrostla též hodnota akcií tohoto plynárenského gigantu. Podle prognóz pro letošní rok Gazprom zvýší objem vývozu do Evropy a Japonska o tři až pět procent neboli o deset až patnáct  miliard metrů krychlových plynu.

Ruská jaderná expanze

Rusko do roku 2020 plánuje vedle momentálně fungujících 32 jaderných reaktorů uvést do provozu přes deset dalších zařízení

Po explozích v jaderné elektrárně Fukušima mezinárodní tisk bije na poplach a po zkušenostech s černobylskou katastrofou předpovídá omezení tohoto pro Rusko tak důležitého energetického sektoru a odvolání zakázek. Po výbuchu v Černobylu začal svět zhruba na deset let přijímat nukleární energii se zvýšenou opatrností, což se obzvláště citlivě dotklo právě zemí, které měly ve výstavbě elektráren hlavní slovo. Nynější reakce byly velmi podobné. Německo uzavřelo sedm jaderných reaktorů postavených před rokem 1980 a Evropská unie nařídila kontrolu veškerých elektráren nacházejících se na jejím území. Čína a Venezuela zastavily jednání o nových projektech.

Moskva se naopak prostřednictvím Dmitrije Medveděva a Vladimira Putina okamžitě vyslovila pro další využití atomové energie, jež se v roce 2005 znovu dostalo do centra vývoje a hraje rozhodující roli v koncepcích modernizace. Rusko, jež zaujímá v celosvětovém řebříčku využití atomové energie čtvrtou příčku hned za USA, Francií a Japonskem, investovalo jen v loňském roce do výstavby jaderných elektráren 1,7 miliardy eur a do roku 2020 plánuje vedle momentálně fungujících 32 reaktorů uvést do provozu přes deset dalších zařízení.

To však Rosatom z bryndy nevytáhne, pokud dojde na trhu jaderných elektráren k významnému propadu. Ten by se Moskvy citlivě dotkl nejen z ekonomického hlediska, neboť prostřednictvím výstavby elektráren, která se často za komplikovaných konstelací váže na celou řadu dalších plánů, Rusko rovněž posiluje svůj vliv. Zpráva o tom, že Moskva k naprostému úžasu světového tisku získala právě v těchto tragických dnech novou zakázku, snad ani nemohla být lépe načasována. Podle dohody podepsané premiérem Putinem a běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem vybuduje Minsk poblíž hranic s Litvou a Polskem atomovou elektrárnu ruské provenience, na což obdrží od Ruska ještě půjčku ve výši devíti miliard dolarů. Zatímco litevští ochránci životního prostředí se pustili do okamžitých protestů, Varšava byla opatrnější, neboť v těchto dnech potvrdila svůj záměr vybudovat do roku 2020 první jadernou elektrárnu v zemi.

Obavy krotil Putin tím, že při realizaci investice plánované v Grodněnské oblasti se na rozdíl od japonských elektráren nebude používat čtyřicet let stará americká, nýbrž zcela moderní – ruská – technologie. Jak dále poznamenal, zemětřesení se v této oblasti zpravidla nevyskytují. Seizmicky nebezpečným územím je naopak turecká oblast Akkuyu, kde se do tendru na výstavbu jaderné elektrárny v celkové hodnotě dvaceti miliard dolarů přihlásil pouze ruský Atomstrojexport.

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v těchto dnech Moskvu uklidnil, když po jednáních s Dmitrijem Medveděvem prohlásil, že jeho země nemíní omezovat spolupráci s Ruskem na poli jaderné energetiky a budování první turecké atomové elektrárny bude probíhat podle původních plánů. Ruský prezident k tomu pouze dodal, že atomová energie může být bezpečná, jen je třeba učinit odpovídající rozhodnutí, co se týče polohy, projektu a provozovatele elektráren. V případě zajištění potřebných podmínek je podle něj atomová energie bezpečná a velmi užitečná.

Strategické možnosti Moskvy

Na úkor atomové energie teď nejen v Japonsku opět vzroste role plynu, což bezesporu posílí pozici Ruska

S jistotou lze očekávat vyostření soutěže. V důsledku událostí v japonské elektrárně Fukušima dojde ke zdražení investic, ačkoliv podle prvních náznaků nepřijde Moskva o své dosavadní zakázky ani v tomto sektoru a z dlouhodobé perspektivy atomovou energii v podstatě beztak nelze ničím nahradit. Moskvě může navíc nahrát změna priorit, k níž bezpochyby dojde v rámci energetického sektoru v některých regionech. Obzvláště se to týká právě Japonska stiženého přírodní katastrofou, z jehož energetického trhu si chtěl Gazprom beztak už dávno ukrojit větší díl. Na úkor atomové energie teď nejen tam opět vzroste role plynu, což bezesporu posílí pozici Ruska.

V první chvíli média poplašeně hrozila ztrátou pozic také v souvislosti s arabskými nepokoji, nicméně takřka okamžitě vyplynulo, že nepřehledná situace v severní Africe spíše pouze zvyšuje strategické možnosti Moskvy. To naznačil také postoj přijatý Radou bezpečnosti OSN ve věci Libye. Rusko se spolu s Čínou nepostavilo do cesty leteckému zásahu. Dobře totiž vědělo, že ačkoliv by si Kaddáfí se vzbouřenci časem poradil, oběti na životech, které by s tím byly spojeny, už jsou pro Kreml nepřijatelné. V důsledku režimních protiakcí, které by logicky následovaly, by navíc všichni zainteresovaní v paktu proti plukovníkovi ztratili přístup k ropným polím. Moskva a Peking si za svou umírněnost zajistily kladné body v očích Západu, zatímco díky otevřené palbě kritiky vůči zasahující koalici poté, co se objevily první problémy, mohou počítat i se sympatiemi Kaddáfího.

Zobrazit diskusi
Reakcí:0

Oblíbený obsah