Rosatom spřádá velké plány. Včetně temelínských.

Energetika
Gábor Stier | 19.06.2012

Několik zemí v čele s Německem se sice atomové energie zřeklo, to ovšem neznamená zásadní přeměnu energetického trhu

I přes negativní informační efekt poté, co Německo oznámilo svůj úmysl, přišla řada zemí jako například Velká Británie, Jižní Korea či Saúdská Arábie se zprávou, že se ve svém portfoliu chystají zvýšit podíl atomové energie. Do roku 2030 plánují Britové zprovoznit osm, zatímco Saúdská Arábie hned šestnáct nových bloků. Stejným způsobem uvažuje také Čína, jež chce v budoucnu dalších 26 jaderných bloků.

Na nedávném kongresu Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni její předseda Jukija Amano s uspokojením konstatoval, že podle nejrůznějších předpovědí bude po celém světě do roku 2030 vybudováno nejméně 90, podle optimistických scénářů pak dokonce 350 nových jaderných bloků. Před Fukušimou přitom prognózy hovořily o 160 až 450. Pokles je tedy znatelný, avšak nikoli radikální.

Zpráva Nuclear Fuel Market Reports 2011 předpovídá, že celkový výkon jaderných elektráren se do roku 2020 zvýší z dosavadních 364 na 470, do roku 2030 pak dokonce na 614 gigawattů, tedy o 168 procent. Pro mnoho zemí je totiž rozšiřování jaderných elektráren přímo životní nutností, jinak by nebyly schopny uspokojit energetickou spotřebu obyvatelstva a průmyslu. Relevantní je i fakt, že na základě provedených stresových testů ve světě opět stoupá důvěra v atomovou energii. Nikoli náhodou – nové technologie totiž zvyšují nejen hospodářskou efektivitu, ale také bezpečnost. 

Zobrazit diskusi
Reakcí:0

Oblíbený obsah