Ropy je dostatek. Nastává geopolitická revoluce.
Zapomeňte na konec světových zásob ropy a Blízký východ. Vítězi jsou USA, Kanada a Izrael. Poraženými státy v Perském zálivu a Rusko.
Zapomeňte na konec světových zásob ropy. Zapomeňte na Blízký východ. V minulých několika letech se totiž začala odehrávat geopolitická energetická revoluce. A bude utvářet 21. století. Nenastane kvůli solární ani větrné energii. Přichází totiž věk hojnosti fosilních paliv. Navíc se centrum globálních energetických zásob přesune z Blízkého východu do… Severní Ameriky.
Podle některých odhadů mají USA větší zásoby ropy než Saúdská Arábie, Irák a Írán dohromady. A zásoby Kanady jsou údajně ještě vyšší než USA. Ze studie amerického Vládního kontrolního úřadu (Government Accountibilty Office), zveřejněné letos květnu, totiž vyplývá, že až tři biliony barelů břidlicové ropy se nacházejí jen v jednom z jejích potenciálních nalezišť v USA. Pokud by se v této lokalitě potvrdila jen polovina ropy, USA by měly tolik jejích zásob jako všechna v současnosti známá místa na světě dohromady, kde se těží.
Nová naleziště
Zdá se tedy, že díky novým nalezištím a technologiím v dohledné době fosilním palivům žádný konec nehrozí. Náhle jsou totiž dostupné zdroje, o kterých jsme dříve nevěděli – od ropných písků v kanadské Albertě přes obrovská naleziště břidlicového plynu v USA až po obrovské zásoby ropy v pobřežních brazilských vodách, které by ze země měly udělat v roce 2020 čtvrtého největšího producenta na světě.
Díky novým nalezištím a technologiím v dohledné době fosilním palivům žádný konec nehrozí
Velká nová naleziště ropy a plynu jsou dle měsíčníku Foreign Policy kromě zmíněných tří zemí také v Ghaně, v Izraeli a na Kypru, ve Francouzské Guyaně, Somálsku, Norsku, Tanzanii a Mozambiku a ve Venezuele.
Díky novým nalezištím fosilních paliv vzniknou v globální ekonomice noví vítězové. Ropa je jedním z důvodů brazilského hospodářského růstu a břidlicový plyn by mohl pomoci oživit ekonomiku USA po jejím poklesu následkem finanční krize po roce 2008. Největšími vítězi se však zdají USA a Kanada.
Vítězové
Existují však i další země na západní polokouli s obrovskými zásobami ropy. Dle některých odhadů má v současnosti Venezuela víc ropy než Saúdská Arábie. A nová naleziště ropy v pobřežních brazilských vodách učinila i z této země jednoho z nejvýznamnějších hráčů na světovém ropném trhu.
Čína patří k dalším vítězům, nikoli však stejně velkým. Má totiž mít po USA nejvíc zásob břidlicového ropy na světě – zhruba polovinu těch amerických. To ji řadí do kategorie Saúdské Arábie. Vzhledem k předpokládanému růstu čínské ekonomiky však tyto zásoby břidlicové ropy pouze sníží, nikoli ukončí její dovoz energetických surovin.
Jedním z hlavních producentů ropy a plynu v novém geopolitickém energetickém řádu by se mohl stát i Izrael
Jedním z hlavních producentů ropy a plynu v novém geopolitickém energetickém řádu by se mohl stát i Izrael. A to díky obrovským zásobám zemního plynu a až 250 miliardám barelů vytěžitelné břidlicové ropy. Izrael by se mohl připojit k arabským státům s bohatými zásobami energetických surovin a společně s nimi být jedním z jejich největších producentů na světě.
Uvedené změny nenastanou přes noc, ale odehrávají se rychleji, než si mnozí uvědomují. Například USA těží v novém nalezišti v Severní Dakotě denně téměř 0,5 milionu barelů ropy. A jejich těžba zemního plynu narostla natolik, že již změnila mezinárodní obchod s touto energetickou surovinou. Další změny na sebe nenechají dlouho čekat.
Poražení
USA, Kanada a Izrael se pravděpodobně stanou největšími vítězi v již se odehrávajícím posunu k novému geopolitickému energetickému uspořádání. Největšími poraženými pak zřejmě budou ropné státy v Perském zálivu a Rusko.
Země ze zálivu však nebudou tratit ekonomicky. Nadále totiž budou získávat ropu nejlevněji na světě, a proto jejich ropná pole budou nejvíc vynášet, a to při jakékoli ceně ropy. Rusko naopak čekají horší časy. Jeho těžba ropy a plynu je dražší, a proto ruský zisk pravděpodobně poklesne.
Odhlédneme-li od ekonomického dopadu, státy v Perském zálivu a Rusko ztratí mnoho ze svých politických výhod, které jim nyní přináší jejich energetické bohatství. Budou méně schopné omezovat nabídku a manipulovat s cenami, než tomu bylo v minulosti. Ropa a plyn se stanou méně vzácnými, jestliže se jejich nabídka zvýší a bude je dodávat víc zemí.
Zůstává jen zásadní otázka: Jak na novou dobu hojnosti ropy zareaguje politika klimatických změn?
- Pro možnost psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.
Přeposlat
Verze pro tisk
Komentáře
ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.
Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.
Děkujeme vám za pochopení.
Ropy je dostatek?
Rád bych sdílel Váš optimismus ale nemohu. Proto bych chtěl upozornit na tento článek:http://www.querschuesse.de/peak-oil-existiert-nicht/ a zejména na jeho závěr:
“Öl gibt es im Überfluss, wir schwimmen auf Öl und es kann nie ausgehen”, ist eine sehr zu hinterfragende Theorie. Peak Oil, Hubbert-Kurve, Hirsch Report und Jevons’ Paradoxon zu ignorieren, dürfte nicht die richtige Strategie sein, um sich auf ein Ende des billig zu fördernden konventionellen Rohöls vorzubereiten. Immerhin 20% der weltweiten Öllieferungen stammen aus nur 14 Ölfeldern, die im Durchschnitt 60 Jahre alt sind und bereits deutliche Erschöpfungserscheinungen zeigen.
Náklady na těžbu ...
... tím bych neoperoval. Jak se říkalo u solárních panelů - náklady jsou zatím vysoké, ale s rozvojem technologie se podstatně sníží.
A co se asi stane, až se zdokonalí technologie těžby z břidlic...?
Já myslím, že nemlich to samé a možná to bude ještě lepší. Jelikož ropu lze těžit i v noci a i když je pod mrakem.
Nevím, nevím, píšete o
Nevím, nevím, píšete o zdokonalení technologie těžby, ale ono to tak triviální jako fotovoltaika nikdy není a nebude. Trochu to sleduji, tak se pokusím se vysvětlit proč.
Předně se nejedná o nová naleziště ropy a plynu, naopak nová ( relativně ) je technologie horizontálních vrtů plus frakování. Že je ropa v Severní Dakotě a Montaně (Bakken oil field), se vědělo už desetiletí, ale z horniny typu břidlice nebylo ekonomické ji těžit. Tady je třeba vědět pár technikálií o hornině - o saturaci horniny organickou složkou ( TOC), plus o permeabilitě a porozitě dané horniny. Resumé z toho je, že existuje x ložisek (basins) v Severní Americe, s různými parametry i s různou silou horniny, namátkou Bakken, Eagleford, Permian, Marcellus, Utica, Niobrara etc., každá se v něčem podobá, v něčem liší, takže předpoklad, že vynaleznu jednu dokonalou frakovací tekutinu, která bude fungovat všude stejně skvěle je prostě iluzorní a pošetilé. Proto to přirovnání k fotovoltaice moc nepasuje...
Operátoři všude experimentují jak s počtem frakovacích vln, tak s množstvím vtlačené tekutiny, se složením tekutiny, eventuálně i náhradou tekutiny plynem C02, či gelem. Učí se s každou věží a navzájem si z důvodu konkurenceschopnosti detaily o tekutině, použitém tlaku etc. přiliš nesdělují... Buď jak buď, technologie frakovací je používaná už skoro 10 let - někdy od roku 2003 tuším a od té doby se sice zdokonaluje, ale ceny služeb frac crew, tj. těch firem, které se frakem zabývají setrvale roste. Těžit plyn v USA za současných cen nekonvenčním způsobem se už vůbec nevyplatí, a těžba ropy v největším nalezišti Bakken začíná doléhat na výkupní cenu ropy v oblasti - pohybuje se zde s diskontem o 5-10 dolarů niže (!!)oproti referenční texaské lehké ropě. Suma sumárum, tato nekonveční těžba odstraňuje riziko dry hole, máte 100% úspěšnost vrtu s různou návratností ROR i celkovou výtěžností EUR, což je případ konvenční těžby, kde tzv. wildcatting vrt má procento úspěšnosti sotva 20%, zato však daleko větší EUR - tj. celkově daleko větší vytěžené množství ropy nebo plynu jedním vrtem. EUR u nekonvenčí těžby je v řádech statisíců boe, zatímco u konvenčního vrtu desetkrát i stokrát víc, produkují třeba i po 40-50 letech, takže návratnost kapitálu je úplně někde jinde. Proto je pravda, co uvádí Ji-B - nekonvenční těžba se vyplatí ( break-even price) řádově od 55-60 dolarů, plyn cca od 3,5 za mmbtu (podle podílu kapalných složek), zatímco konvenční těžba, když máte kliku, dobré geology a počáteční kapitál, máte finding and development costs na úrovni do deseti (10!) dolarů za barel.
Ve výsledku bych proto řekl, že budoucnost není v USA, už vůbec ne v kanadských ropných píscích (kerogenu), budoucnost je v zdokonalení 3D seismiky a interpretace v oblastech typu šelf a deepwater na západním a východním pobřeží Afriky, v Kurdistánu, v Severním ledovém oceánu při ruském pobřeží, Indonésii ve vnitrozemí Afriky a generálně ve Venezuele. Amerika se možná během 5 let stane na importech ropy nezávislou, nyní produkuje přes 8 mil. a spotřebuje cca 15 mil. bbl denně, ale nekonvenční vrty se daleko rychleji vyčerpávají, cca během 10 let, přičemž mají vysokou počáteční produkci (IP rate), ale během 3 měsíců klesne produkce klidně o 2-3%... Takže USA dle mého bude vyvážet bude maximálně plyn - terminály už se přešaltovávají a první mají být spuštěny v roce 2015.
Myslíte?
No, máte-li ropu nebo metan nacházející se v hloubce několik kilometrů pod zemí a to ještě k tomu uzavřené v pórech břidlice, tak toho moc nevymyslíte. Ony totiž ty fyzikální zákony platí, ať chcete a nebo nechcete.
Mimochodem ty OZE se umí taky docela hezky doplňovat viz.:
http://oze.tzb-info.cz/8455-vitr-a-fotovoltaika-v-nemecku-v-roce-2012
PS: Jak se domníváte, že vypadá denní odběrový diagram elektrické energie(EE)? Domníváte se, že se více EE spotřebuje během dne a nebo v noci?
Tento článek je hodně údernickej.
Už tam jen chybí něco o tom, že brzo budem všichni nosit diamantové pláštěnky, protože někde v zemi je diamantů jak uhlí :-).
Prostě tak jednoduchý to nebude a naopak si myslím, že získávání energie půjde cestou nejmenšího odporu a transakčních nákladů. A budoucnost je v lokální energetice.
Přeci jenom i když máme super technologii, stačí se podívat na BP v mexickým zalivu. Čím více bude těžba náročnější, tím více errorů bude. A tím se to bude prodražovat. Jestě více než energii potřebujem kvalitní a čistý žrádlo.
A břidlicovej plyn, i když jsou všichni hodně natěšení, uvidíme až bude USA těžit 20 let. Pak můžem hodnotit co to doopravdy přineslo a jakej byl výslednej poměr cena/výkon.
Když nám něco připadá, že to jako jde, neznamená to automaticky, že se na tom dá vybudovat 50 letá strategie. Určitě v získávání energie pojede paralelně těch cest několik.
Geopolitická revoluce?
Geopolitika označuje středoasijský Heartland za jádro světové pevniny. Současně jsou zde pod zemí obrovské zásoby ropy a plynu, ke kterým mají geograficky nejblíže Rusko,Čína a Indie. Zatímní vítěz je Rusko,které vybudovalo nový ropovod z Kazachastánu a napojilo na starší,rovněž na svém území. Proto také USA invadovaly do Afgánistánu, aby si ve střední Asii vybudovaly základny. Nicméně odlehlost amerického území a logistické obtíže oslabují roli USA jako globální velmoci. Ani zásoby z břidlic na tom nic nezmění, spíš oslabí ochotu Američanů se ve světě angažovat. Kanada nebude mít určitě chuť podílet se na geopolitické revoluci věštěné panem Bednářem, Brazílie neprojevuje v tomto směru také žádné aktivity, izraelsko-palestinský problém nijak nesouvisí s ropou a zdroje Izraele jsou natolik omezené, že bez strategické vazby na USA nebudou ani regionální velmocí.
A ještě poznámka- jestliže v Kanadě je takové množství břidlice, je důvod se domnívat, že Rusko nemá na Sibiři srovnatelné nebo větší?
No, to je hodně naivní článek.
Těžba z kanadských ropných písků je prý "rentabilní" až od ceny ropy 85 dolarů za barel. Samozřejmě rentabilní myšleno pro "podnikatele". Ve skutečnosti jde o obrovskou ekologickou katastrofu, jejíž náklady nejsou do ceny započítány. S ostatnmi "novými" zdroji to nebude lepší. Aneb - po nás potopa.
JiB to napsal za mně
Jásot nad novými nalezišti a technologiemi na jejich využití utichne, jakmile dojde na náklady na těžbu. Zcela jistě se stanou významnou strategickou zásobou, asi jako aljašská naleziště po dvou ropných šocích v 70.letech minulého století. Nicméně náklady na těžbu jsou stále nižší v oblasti Perského zálivu a tak nejspíš k žádné výrazné změně nedojde.
Německo se vydalo cestou OZE, vzniklo prý zde již 520 tisíc pracovních míst a odvětví zaměstnává víc osob, než celý automobilový průmysl. A to ten německý dnes ovládá celý světový trh s luxusními automobily. Nelze nevzpomenout slavné historky, která zahájila cestu Německa k ovládnutí trhu s auty. Manželka Karla Benze Bertha tajně v roce 1886 vyrazila se svými syny na vyjíždku, aby dokázala, že manželůn stroj je výkonný a spolehlivý. Za posměchu sedláků na polích lemujících silnici ujela 100km a tento den je považován za začátek automobilismu.
Německo tvrdí, že dokáže všechnu energii vyrobit z OZE a osobně si myslím, že rozhodnutí přejít na OZE je shodné s odvahou paní Benzové v roce 1886.
?
„Zůstává jen zásadní otázka: Jak na novou dobu hojnosti ropy zareaguje politika klimatických změn?“
Ptáte se tedy, jestli země jako Německo, Dánsko a pod. otočí svou energetickou koncepci o 180°?
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bez-uhli-ropy-a-plynu-se-obejdeme-od-roku-2050-slibuje-danska-vlada
Dovolím si tvrdit, že nikoli. Jen hospodářsky odskočí zbytku světa. Protože jejich hospodářství bude fungovat mnohem, mnohem efektivněji. Ono totiž slunce, vítr apod. vám účty za energii nepošle. (nepléct s ČEZkým solárním boomem, jehož jedním z vícero cílů byla záměrná diskreditace OZE záměrnou pasivitou pánů Vladimíra Tošovského(ČEZ, ČEPS) nom. do vlády za ODS či Oldřicha Vojíře(ODS), který jakože „neměl“ čas to řešit)
Mimochodem Jak se domníváte, že se na ceně energetických komodit projeví energetická náročnost takovéto těžby? Domníváte se snad, že se do ceny nepromítne?