Přijdou těžaři o strašáka na lidi?

Prvním čtením prošla ve sněmovně malá novela horního zákona, která má osvobodit obce nad ložisky nerostů od hrozby vyvlastnění.

Energetika
Čestmír Klos | 16.07.2012

Pouhé škrtnutí dvou kratinkých odstavců v dosud platném horním zákoně by stačilo, aby lidé a podnikatelé docílili důstojného života v obcích v těžebních oblastech. Nalezli by totiž jistotu, že jejich majetky nebudou vyvlastněny. A že střet zájmů mezi ochranou soukromého vlastnictví domů i provozoven a mezi využíváním nerostného bohatství pro ně neskončí vyhnáním s výrazně podceněným majetkovým vyrovnáním, jako se to dělo počátkem devadesátých let v severočeských Libkovicích.

Návrh na změnu horního zákona, který inkriminované odstavce ruší, prošel minulý týden prvním čtením ve sněmovně. Přichází v nejvyšší čas, neboť vyvlastněním domu či pole by nechudnul jen postižený občan, ale i stát. Dle současného zákona by se totiž novým majitelem nemovitosti v případě jejího vyvlastnění nestal stát, ale soukromá společnost. A stát by v případném vyvlastňovacím řízení hrál pouze roli užitečného mouřenína, jak upozornil při představování novely v Poslanecké sněmovně předseda výboru pro životní prostředí Milan Šťovíček (VV).

Stát v roli slouhy

Jak by proces vyvlastnění probíhal? Podle současné podoby zákona by důlní společnost požádala stát o souhlas, aby mohla vyvlastnit soukromé vlastnictví občanů ve veřejném zájmu, přičemž by veřejný zájem musela prokázat. Kdyby se jí to podařilo, pak by už vyvlastnění nestálo nic v cestě. Stát by z něj ale nezískal nic víc, než běžné poplatky za těžbu, které pro státní pokladnu nejsou žádné terno. (Jen pro úplnost dodejme, že kvůli těžbě se u nás vyvlastňovalo naposledy v již zmíněných Libkovicích.

Zrušením vyvlastňovacích paragrafů získají i důlní společnosti, které věří, že žádný ideál o lásce k domovu neobstojí před sílou penězZrušením vyvlastňovacích paragrafů by získali všichni. Jak občané, kteří nechtějí opouštět své domovy kvůli zájmu těžební společnosti, tak ti, kteří by byli ochotni své domovy opustit kvůli výhodné prodejní smlouvě. A nakonec i důlní společnosti, které věří, že žádný ideál o lásce k domovu neobstojí před sílou peněz. Ovšem současná podoba zákona dává těžařům do rukou těžkou zbraň: mohou lidi, kteří jim nechtějí svůj dům prodat po dobrém, vydírat hrozbou vyvlastnění. A o tuto zbraň by přišli.

Lidé v ohrožených obcích přijetím malé novely horního zákona nabudou jistoty, že jejich budoucnost je jen a jen v jejich rukou, a nikoli v rukou těžařů či jednoho úředníka. Pak budou mít volbu, zda zůstat a dál zvelebovat svůj domov, nebo nemovitost prodat a umožnit těžbu. Protože jen svobodné postavení partnerů může umožnit dobrovolnou dohodu mezi těžaři a vlastníky o prodeji nemovitosti.

Za současného stavu není takový postup možný, protože postavení občana je pod hrozbou vyvlastňovacích paragrafů nerovnoprávné. Právě tomu snad porozuměli koaliční poslanci – a to jak ti, kteří si nepřejí prolomení územních limitů těžby, tak ti, kteří si myslí, že bez dalšího postupu těžební fronty se dolování v Česku neobejde. Novelu při prvním čtení podpořili všichni přítomní poslanci vládních stran. Předloha má šanci dojít svého naplnění, jen pokud zachovají důvěru ke svému koaličnímu programu i v dalších čteních.

Pod korouhví uhlobaronů

Nesmějí zaváhat, protože na straně opozice je vůči rušení vyvlastňovacích paragrafů stejně jednotný odpor. Tak rozhodné vystupování proti zájmům občanů Karviné, Horního Jiřetína či Beskyd by od levice nečekal ani její zapřisáhlý odpůrce. Jen tři opoziční poslanci nepodlehli při prvním čtení mámení důlních společností a postavili se proti jejich zájmům: sociální demokrat Václav Zemek (zdržel se hlasování) a komunistky Kateřina Konečná (proti) a Zuzka Rujbrová (zdržela se).

Jen tři opoziční poslanci nepodlehli mámení důlních společností a postavili se proti jejich zájmůmOpoziční řečníci se předháněli v nadbíhání důlním zájmům. Komunistka Květa Matušovská si kvůli tomu dokonce nevěrohodně osvojila výrazivo i sloh důlního inženýra. Velké ztotožnění se zájmy těžařů projevili i poslanci Jiří Paroubek (nezařazený), Josef Tancoš (ČSSD) a Břetislav Petr (ČSSD). Nejvýš však uhlobaronskou korouhev zdvihal Milan Urban (ČSSD), který se stůj co stůj snažil přerušit projednávání novely a jehož zásluhou byl už v roce 2009 pohřben topolánkovský návrh na změnu téhož zákona.

Ač byla topolánkovská novela vůči redukci vyvlastnění mírnější, o to víc by žádoucím způsobem omezovala těžební organizace v terorizování obcí a občanů zneužíváním práva na přednostní nákup či nájem státního majetku. V takovém Horním Jiřetíně by mohli vyprávět...

Uhlí v soukolí

Litvínovská uhelná (dříve MUS) již v Horním Jiřetíně skoupila nebo pronajala kdejaký státní pozemek, byť ho třeba nikdy na nic nemůže potřebovat. A to i na úpatí Krušných hor, vně určeného dobývacího prostoru, kde žádné zásoby uhlí nejsou a nikdy nebyly. Když město potřebuje položit kabel, vine se obcí jako had, aby se vyhnul „nepřátelsky zakoupeným“ pozemkům dolů. Kabelová přípojka k nové čistírně vod musí být dlouhá 850 metrů, protože kratší, pouze stopadesátimetrový koridor nelze z výše popsaných důvodů použít. Šachta zkrátka sype městskému úřadu uhlí do soukolí, aby mu znechutila jeho úsilí město před zájmy dolů uchránit.

Zobrazit diskusi
Reakcí:6

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

O barvách

Pane Klosi,

Váš svět musí být velmi chudý, protože připomíná černobílou fotografii. U Vás je všechno buď černé, nebo bílé (možná ještě připouštíte zelenou). Svět má ale ve skutečnosti spousty barev a jejich odstínů, zkuste to začít vnímat a uvídíte, že možná zečnete i trochu barevněji psát. Samozřejmě, že každý má některé barvy a odstíny radši než jiné, to je úplně normální a přirozené, ale tvářit se, že barvy nejsou, je fakt zvláštní (velmi diplomaticky řečeno). Je velmi nedospělé kreslit těžaře jako úplně černé bandity a pana starostu Buřta jako bílého hrdinu (to je velmi naivní pohled, který bych Vám toleroval tak do 10 let, možná do 12). 

Mimo jiné je také dobré vědět, že demokracie je barevná. Začátek totality je černobílý a totalitní média jsou černobílá, totalita sama potom šedivá (tedy tak si ji pamatuju), to je také dobré si pořád připomínat.

 

Nebudu komentovat Vaše jednotlivé po hříchu spíše propagandistické výkřiky, ale zkusme tento pohled. Připusťme, že v Horním Jiřetíně je nezanedbatelné množství lidí, kteří chtějí své budovy a pozemky těžařům prodat. Ostatně Vámi opěvovaný hrdinný starosta Buřt a jeho uskupení ani náhodou nedostalo ve volbách 100 % hlasů. Pokud ta Vámi tak vychvalovaná novela projde, tak tito lidé budou dál bydlet v chátrajících domech namísto toho, aby dostali za ty nemovitosti velmi slušně zapalceno a postavili si jinde nový domov.  Důvod je jednoduchý, těžební společnost se musí dohodnout se všemi, nebo s nikým, jak názorně ilustruje obrázek k článku. Pro těžební společnost nemá žádnou cenu vykoupit 99,9 % potřebné plochy, protože stejně nebude moci těžit, dokud tam jeden aktivista Vašeho typu bude vlastnit 1 m2 a na něm králíkárnu. Takže nevykoupí nic a lidé budou dále trpět nejistotou a to i ti, kteří jsou oním hrdinným starostou Buřtem bráni proti své vůli jako rukojmí, přestože se chtějí odstěhovat.

 

Co kdybyste sedl na vlak (nebo kolo) a zajel do sousedního demokratického Německa a tam se zeptal, jak probíhá přesídlování vesnic kvůli těžbě uhlí. Není to v tamnějších hustě osídlených hnědouhelných revírech nic mimořádného. Vidíte, další barva :-).

 

S pozdravem

 

Martin Hájek

 

 

Koho zastupuje mistostarosta Burt?

Jak byste se mohl snadno presvedcit, kdybyste si dal trosku prace, soucasna koalice, ktera zastava stanovisko nevyjednavat s tezari, ma v jedenacticlennem zastupitelstvu sedm mandatu. Zbyle 4 mandaty ma sdruzeni Dialog, ktere je pro vyjednavani s tezari ("... DIALOG [není] zastáncem pokracování težby za územními limity, avšak chce být pripraven, pokud tato situace nastane").

Podobne rozlozeni sil bylo i po volbach v roce 2006. Lze tedy rici, ze Burt reprezentuje neco pres 60% obyvatel Horniho Jiretina, kteri dlouhodobe zasadne odmitaji tezbu uhli za limity. Je to hodne nebo malo? Lze rikat, ze si vetsina bere za rukojmi mensinu, kdyz se nechce vystehovat z domova, zatimco ta mensina by do toho sla? Chtel byste, aby to bylo obracene? To by tedy byla echt demokracie!

Mozna by se lide v Hornim Jiretine na vec divali jinak, kdyby nemeli v pameti to, jakym zpusobem bylo nakladano s obyvateli obci zborenych kvuli tezbe pred rokem 1989. Jeste pred nekolika lety zaznivaly z tehdejsi Mostecke uhelne hlasy, ze nemovitosti se budou vykupovat za trzni ceny. Ptakovina, ze? A kdyby majitelem tezebni spolecnosti byl nekdo jiny, nez nechvalne prosluly Pavel Tykac, taky by to nejspis budilo u lidi z HJ vetsi duveru a ochotu o tom uvazovat.

Jedine v cem s vami souhlasim je to, ze lide v HJ bohuzel budou trpet nejistotou i kdyz se limity (zatim jeste) zachovaji. Uhli pod obci samozrejme nezmizi novelou horniho zakona.

Děkuji

Pane Dvořáku,

moc Vám za tento příspěvek děkuji, protože ukazuje, že ani v samotném Jiřetíně zdaleka není situace černobílá. Tím, kdo si měl "dát trošku práce", je v první řadě autor článku, který nám tu předkládá pohádku, kde mají postavy předem určené role, a to zkrátka není poctivá novinařina. To je vše. Nechci si hrát na soudce ani nevnucuju žádný názor na situaci lidí v Jiřetíně, kterou jim vůbec není co závidět. Jen říkám, že pravda zcela jistě není to, co je uvedeno v článku pana Klose, respektive je to v lepším případě velmi malá část velké mozaiky.

 

Samozřejmě naprosto chápu reminiscence na minulé doby, kdy se s lidmi z obcí, které musely ustoupit těžbě, nikdo nemazlil. Už vůbec se nezastávám Tykače. Rozumím lidem, kteří se nechtějí vystěhovat z Jiřetína. Rozumím ale i lidem, kteří se vystěhovat za určitých podmínek chtějí nebo by s tím souhlasili. Je to velmi složitý problém, který má mnoho poloh. Pan Klos na toto obtížné téma vyrazil se zápalem a mentální výbavou redaktora Rudého práva, který vidí jen černou a bílou, pronásleduje do posledního dechu třídního nepřítele a hledání pravdy (které je málokdy jednoduché a přímočaré) ho vůbec nezajímá, protože ta je přece známa předem. To jsem kritizoval a na tom si trvám.

 

Martin Hájek

Pádnější argument pro potvrzení svých vlastních slov

si autor článku nemohl přát, než že budou trnem v oku fosilně-jaderným  lobistům …

"...jistotu, že jejich majetky nebudou vyvlastněny..."

Hrozně rád bych lidem s uhlím pod zadkem tuto jistotu přál, jenže - tuto "jistotu" lze kdykoliv změnit během minuty dalším hlasováním o další novele tohoto zákona.

Větší jistotu bychom získali např. povýšením horního zákona na zákon ústavní - jenže to by neprošlo už vůbec.

 

Vyznam novely precenujete

Vyznam novely precenujete. Jak jinak si vysvetlit, ze se za uplynulych dvacet let nikdo nepokusil moznost vyvlastneni pouzit? Ne, ze bych po tom volal, vyvlastnovat v zajmu podnikatelu nevalne povesti by byla hanebnost.

Na druhou stranu by byla iluze myslet si, ze pouhym vypustenim dvou odstavcu ze zakona zmizi tlaky na obyvatele dotcenych obci. Uhli pod nimi preci zustane ...

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah