Pohled do české budoucnosti: Více uranových dolů

Návrh české surovinové politiky počítá ve vztahu k uranu s otevřením řady nových těžebních lokalit.

Energetika
Čestmír Klos | 03.08.2012

Návrh nového konceptu surovinové politiky ČR věnuje těžbě uranu v České republice větší význam, než jaký má v současnosti. Východiskem úvah expertů ministerstva průmyslu a obchodu je předpoklad, že světové ceny uranu nebudou ve střednědobém výhledu nízké. A že Česká republika disponuje na evropské poměry nezanedbatelnými objemy zásob uranové rudy.

Vyhlídky na další těžbu umocnil vývoj na ložisku Rožná, které bylo už několikrát odepisováno. Avšak pokaždé, když se v okrajových částech ložiska našly nějaké méně vydatné zásoby rudy, a o to víc zesílila politická podpora dolování. Tak se i místo plánovaného ukončení těžby v roce 2008 v dobývání rudy v Rožné dodnes pokračuje s ročním výtěžkem kolem 250 tun. Má tomu být nejméně do roku 2018. (O výhledech těžby v Rožné psala ČESKÁ POZICE podrobněji v článku Zůstane Česko unijní „velmocí“ v těžbě uranu?)

Vážně se však uvažuje o těžbě na řadě dalších míst republiky.

Perspektivy těžby

Když vláda v červenci standardně rozhodovala o prodloužení těžby v Rožné, k dispozici měla zprávu, v níž se lze dočíst, že na území Česka je evidováno 129 uranových ložisek a rudných projevů. „Za uranové ložisko nebo rudný projev je považována přírodní akumulace uranu, na které těžbou nebo v průběhu průzkumu bylo vytěženo minimálně 100 kg uranu v rudě, nebo nad toto množství jsou zjištěny zásoby uranu,“ vysvětlují v dokumentu experti ministerstva průmyslu a obchodu. Uranová ložiska a rudní projevy byly objeveny rozsáhlou průzkumnou a těžební činností v průběhu více než padesáti let trvání uranového průmyslu. Průzkum byl plně financován státem.

Ve zprávě pro vládu se o uranu lze dále dočíst: „Z výše uvedeného počtu ložisek a rudných projevů bylo celkem těženo jenom 78. Převážná část rudních uranových objektů z pohledu průmyslového využití je v současnosti nezajímavá pro malé geologické zásoby uranu, nízkou kovnatost, složité geologické a báňsko-technické podmínky pro těžbu nebo jiná, zejména ekologická omezení. Další skupinu tvoří dnes už vytěžená uranová ložiska. Proto možnosti rozvoje těžby uranových rud v současných ekonomických a odbytových podmínkách jsou silně omezené.“

Aby byly plány na dostavbu jaderných elektráren podloženy vyšším využíváním domácích zdrpjů uranu...

Nicméně ČESKÁ POZICE má k dispozici později zpracovaný koncept surovinové politiky státu. A v tom už se ultimativně uvádí něco trochu jiného: „Z hlediska energetické bezpečnosti je žádoucí, aby byly plány na dostavbu dalších bloků elektráren Temelín a Dukovany, s nimiž počítá návrh energetické koncepce a nad nimiž existuje věcná shoda napříč relevantním politickým spektrem, podloženy vyšším využíváním domácích zdrojů uranu.“

Kam by tedy měla zamířit těžba podle stratégů, řídících se „relevantním politickým spektrem“? „Jako jedny z perspektivních se jeví na příklad menší ložiska Brzkov a Horní Věžnice,“ uvádí návrh surovinové politiky (lokality se nacházejí nedaleko Polné u Jihlavy). A překvapivě se také píše: „Za surovinovou rezervu lze považovat rozsáhlé zásoby uranové rudy v severní části České křídové pánve.“ (Česká křídová pánev se rozkládá v obrovském prostoru zhruba od Děčína k Blansku – viz mapu.)

Ohromné riziko takového kroku obchází vyhýbavou formulací: „Při jejich případném využití by však musely být použity nejmodernější technologie s minimálními dopady na životní prostředí.“

Uran na pár let, nebo pitná voda na staletí?

Riziko tkví v otázce, zda voda navždy, nebo uran na pár let. Surovinová vzhlíží k „solidnímu potenciálu“ českých zásob uranu, který je však z větší části uložen v pískovcích pod mořem pitné vody České křídové pánve.

Největší těžitelné zásoby uranu – až 26 tisíc tun - jsou v Hamru (nedaleko Stráže pod Ralskem), kde však musela být těžba v hlubinném dole pro velké problémy v roce 1995 zastavena. Uran se tu nalézá v cenomanském souvrství svrchní křídy, v němž byla těžba velmi obtížná kvůli složité tektonické stavbě a nadměrnému množství důlní vody, kterou bylo třeba odvádět důmyslným systémem a čistit a čistit.

Navíc byla neuváženě v nedaleké Stráži spuštěna chemická těžba, vůči níž bylo třeba důl oddělit mohutným systémem hydrobariéry. Tedy vháněním vody do podzemí a jejím odčerpáváním, aby se do hlubinného dolu nadostaly roztoky z chemické těžby. Kvůli tomu byla těžba na ložisku Hamr výrazně nejdražší. Navzdory relativně vysoké kovnatosti zdejší rudy se v Hamru nedosáhlo rentability.

Navzdory dřívější těžbě jsou stále na ložisku Hamr největší zásoby uranu. Vedle prozkoumaných 26 tisíc tun s vysokou kovnatostí 0,09 procenta je identifikováno dalších 30 tisíc tun s nižší kovnatostí 0,04 procenta.

Velké těžitelné zásoby jsou rovněž na ložiscích:

  • Osečná-Kotel jihozápadně od Liberce (15 000 tun těžitelných, 20 400 tun prozkoumaných),
  • Stráž pod Ralskem (5 000 tun těžitelných, 33 600tun prozkoumaných),
  • Břevniště východně od Stráže pod Ralskem (4 200 tun těžitelných, 12 800 tun prozkoumaných)
  • Hvězdov (v téže oblasti) s 2000 těžitelnými tunami.

Všechna tato pískovcová ložiska se ovšem podle světové klasifikace řadí k nebilančním zásobám, jež jsou v současné době nevyužitelné.

Zobrazit diskusi
Reakcí:7

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Co si tu politiku napřed přečíst?

A co si JiBe tu Surovinovou politiku nejdřív přečíst, než začnete psát soudy. Pro Vaše uklidnění str. 38, kapitola Navrhovaný postup v oblasti využívání domácích zdrojů uranové rudy- shrnutí:

Vytipovat nejvhodnější náhradní lokalitu (mimo oblast severočeské křídy), zpracovat pro ni předběžnou studii proveditelnosti, studii ekonomické vytěžitelnosti a zahájit doprůzkum takto vybraného ložiska.

Čili nikdo tu neriskuje a Vaše obavy o ztrátu významných zásob kvalitní pitné vody jsou absolutně mimo mísu a jen se jimi snažíte vzbudit strach, což je hlavní emoce se kterou ekologiské obvykle pracují.

 

S pozdravem

 

Martin Hájek

Myslím, že jste po b) zapomněl dodat a) a c)

Pane Hájku,

Vy jste ocitoval jen jednu (druhou) třetinu doporučení k uranu ze str. 38 surovinové politiky! Ta první je:

Maximální  možné  prodloužení  životnosti  zásob  na  těženém  ložisku  Rožná,  a  to  i  za  cenu potřebnosti dalších investic do geologického doprůzkumu dolu.

Ale poslední doporučení  pak:

Získaný  časový  prostor  (cca  25 až  30 let)  využít  pro  výzkum  báňských  a  úpravárenských technologií,  které  by  umožnily  v  budoucnu  využít  neopominutelné  zásoby  uranové  rudy v oblasti  severočeské  křídy  způsobem,  který  by  nezanechal  nevratné  dopady  na  životním
prostředí,  s cílem  získat  vědecky  podloženou  odpověď  na  otázku,  zda  budou  tyto  zásoby v budoucnu vůbec využitelné či nikoliv.

Ty největší zásoby v severočeské křídě se nedají získat jinak než loužením, to vám poví geologové. Přes určitou opatrnost formulací v Surovinové politice tu ale vláda v červenci schválila zprávu o těžbě uranu u nás, kde zaznělo, že je tu již zakázka přes Technologickou agenturu ČR, která má ty technologie najít do roku 2015.

Nu uvidíme.

Pane Vlku,nechápu, jak to

Pane Vlku,

nechápu, jak to souvisí s tím, co jsem napsal. Žádné ohrožení podzemních vod není na pořadu dne. Ložisko Rožná pracuje klasickou těžební technologií s řádnou úpravou důlních vod.

Stát chce zkoumat technologie, ktré by umožnily využití zásob v oblasti severočeské křídy ZPŮSOBEM, KTERÝ BY NEZANECHAL NEVRATNÉ ŠKODY NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ s cílem získat vědecky podloženou odpověď na otázku, zda budou tyto zásoby v budoucnu VŮBEC VYUŽITELNÉ či nikoliv.

Tak prosím, jasně a stručně, kde vidíte to ohrožení?

Martin Hájek

 

 

Souvislosti

Pan Hájku,

nejprve k tomu, proč jsem reagoval. Uklidnil jste přispěvatele pod nickem JiB, že nejsou ohroženy zásoby pitné vody citací jednoho neférově  vytrženého doporučení, kde je explicitně zmíněno, že jde o ložiska mimo severočeskou křídu. Proto jsem Vás doplnil, že v surovinové politice  jde i o Hamr, Osečnou, Ploužnici a další ložiska na severu. Jen jsou další v pořadí. Ta Rožná tam byla čistě pro úplnost té citace.

V čem já vidím rizika? Že jde jen o slova. Některé z těch ložisek a zrovna ta nejbohatší nejde v tamních hydrogeologických podmínkách vytěžit klasicky báňsky. Uranové sloučeniny se budou muset chemicky vyloužit. Moc mne neuklidňuje, že možná nepůjde o tisíce hektolitrů kyselin, ale o něco šetrnějšího snad na bázi alkalických roztoků. To nechme na zhodnocení dostupných technologií. Proto mé uvidíme. Ale i to, že zakázka od státu na to běží ve svém režimu a byla zadána, ač ještě surovinová politika nebyla vůbec projednána, je pro mne signál jak tu  ta mašinerie propojení firem (v tomto případě DIAMO) se státem funguje. Proto to vnímám jako hezká slova, ale zároveň jako potenciální ohrožení.

 

Omyl

prosím o smazání

Argument jako noha

Fascinuje mě argument (a to hlavně v předchozím článku, který byl na tom celý postavený) : vždyť v EU těží uran jen Rumunsko ... No a? Všichni ostatní se bojí radiace? Nebo si nechtějí zničit zásoby podzemní vody? Nebo jen nemají vhodné zásoby? Např. Frantíci, kteří mají v EU největší spotřebu uranu, která odpověď na ně podle vás  sedí? ...

Jinak když už tady zpochybňujete "strategické" argumenty : opravdu je podle vás schopné přepracovávat žlutý koláč pro nás na celém světě  jen Rusko (když "s palivem od firmy Westinghouse byly velké problémy")?

Domníváte se, že Frantíci by si nechali plundrovat svou zem?

A Vy se domníváte, že by třebas Frantíci nebo jiní Evropané s výjimkou postkomunistických zemí by riskovali ztrátu tak významných zásob kvalitní pitné vody, kdyby byli na našem místě???

Tím spíš, že celý tento humbuk prý "v zájmu energetické bezpečnosti země“ se děje jen a jen kvůli tomu, aby mohla být rozjeta zakázka v hodnotě půl bilionu korun a mohl proběhnout následný transfer těchto peněz na ta "správná" konta…  

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah