Bohaté Německo na cestě k energetické chudobě

Německá kancléřka Angela Merkelová v květnu odvolala ze své koaliční vlády CDU/CSU a FDP ministra životního prostředí Norberta Röttgena (CDU), jehož tamní média přezdívají jejím „korunním princem“. A to způsobem, jejž by bylo možné popsat: Norberte, máš padáka! Na hodinu! Záminkou k drsnému vyhazovu Röttgena byla drtivá porážka CDU ve volbách 14. května v největší spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsku.

Skutečným důvodem však byla „energetická chudoba“ – nedostatek energetických zdrojů pro průmysl i obyvatele a jejich omezený nebo žádný přístup k elektřině. Dosud se tento pojem používal především pro rozvojové země a za jeho příčinu se uváděla například nedostatečná infrastruktura, nemožnost připojit se k přenosové soustavě či chybějící výrobní kapacity. V Německu je to však s energetickou chudobou složitější.

reklama

Energetický spor s ČR a Polskem

Německá radikální až dogmatická energetická politika spoléhající na obnovitelné zdroje energie (OZE) během několika let dokázala rozkolísat jeho elektrickou rozvodnou síť. A tato nestabilita se následně přenáší i do rozvodných sítí sousedních států. Následkem toho se Německo dostalo do energetického sporu s Českou republikou a Polskem.

„Přes naši soustavu se valí energie z obnovitelných zdrojů z Německa. Když dojde k velkému množství neplánovaného přetoku energie, může dojít k blackoutu,“ řekl serveru idnes.cz šéf provozovatele přenosové soustavy ČEPS Vladimír Tošovský. ČEPS loni musel v některých situacích zvládnout přenos až 3,5 tisíce megawattů (MW) elektrického výkonu, přičemž obvykle to je okolo tisíce MW.

Kvůli náporům zelené elektřiny z Německa plánuje ČEPS do vývoje přenosové soustavy investovat 4,5 miliardy korun ročně

Kvůli náporům zelené elektřiny z Německa plánuje ČEPS do vývoje přenosové soustavy investovat 4,5 miliardy korun ročně. Do roku 2022 by se měla česká přenosová soustava rozrůst o 675 kilometrů a pět nových stanic, přičemž celková výše nákladů by měla dosáhnout zhruba 45 až 50 miliard korun.

Polsko zahájilo přípravné práce na vybudování transformátorů na hranicích německé a polské soustavy, které by je mohly rozpojit. Na podzim 2011 na česko-saském energetickém kongresu v Drážďanech však vybudování transformátorů podle polského vzoru na hranicích ČR s Německem odmítl premiér Petr Nečas. A dle serveru E15 dodal: „Současně ale očekáváme, že Německo bude řešit problém slabé přenosové kapacity mezi severem Německa a jihem Německa, primárně na svém území, a nebude se tak dít na úkor české přenosové soustavy.“

Neznámé politické a sociální problémy

Nekonkurenceschopné a nesmírně drahé OZE vytvořily i nové, dosud v bohatém Německu neznámé politické a sociální problémy. Jak uvedla ČT 24, za přesun k OZE, které mají nahradit rušenou jadernou energii, zaplatí Němci od loňska do roku 2020 celkem 175 miliard eur (4,4 bilionu korun). V roce 2020 spotřebitelé (soukromé osoby i průmysl) za přechod na „zelenou“ energii vydají za elektřinu o 60 procent více než loni.

Odhady vycházejí ze studie globální konzultační společnosti McKinsey. Celková částka představuje téměř sedm procent ročního výkonu největší evropské ekonomiky – Německa – a podle listu Handelsblatt je výrazně vyšší, než se předpokládalo. Cena elektrické energie se proto bude raketově zvyšovat, pokud se Evropa, a zejména Německo, soustředí především na OZE, a jestliže elektřinu z nich dodnes neumíme skladovat.

Nesmírně drahé obnovitelné zdroje energie vytvořily nové, dosud v bohatém Německu neznámé politické a sociální problémy

V Evropě se příliš veřejně nemluví o tom, že nedávno mělo mnoho německých obcí problémse zaplacením neustále rostoucích cen elektřiny. Proto místněvypínají veřejné osvětlení, a navíc jdou finanční prostředky původně určené na údržbu a rozvoj obcí vlastně kvůli „zelené energii“ na příkaz státu do kapes výrobců takzvaně „čisté ekologické energie“. Jak to souvisí s odvoláním německého ministra životního prostředí Röttgena?

Röttgenovo „zezelenání“

Ten se do funkce dostal po parlamentních volbách v roce 2009, protože Angela Merkelová potřebovala obsadit resort životního prostředí naprosto spolehlivým člověkem, a její oblíbenec se k tomu hodil. Tento mladý proevropský politik a původně zastánce německého průmyslu, ale „zezelenal“. Rychle chytil politický vítr a začal se prohlašovat za experta a nesesaditelného superministra díky své ideologické převaze a fakticky největší moci ve státě.

Volby v Severním Porýní-Vestfálsku

CDU v nedávných volbách v této spolkové zemi utrpěla se ziskem necelých 26 procent historicky nejvyšší porážku, přičemž spolkový ministr životního prostředí Norbert Röttgen vedl její kandidátku. Tato porážka oslabuje CDU i současnou skutečnou vládkyni Evropy Merkelovou, která však další problémy nepotřebuje. Ve volbách zvítězila s 39 procenty hlasů SPD, která vytvoří zemskou vládu se Zelenými. To by však mohl být jeden z posledních úspěchů agresivní zelené ideologie. Ani u Němců, ani u Rakušanů však není nikdy nic jisté.