Nad očekávání nepříznivý výsledek přinesly úterní předběžné údaje ČSÚ o vývoji domácí ekonomiky. Hrubý domácí produkt klesl za první čtvrtletí o jedno procento, a to jak meziročně, tak ve srovnání s posledními třemi měsíci loňského roku. Recese českého hospodářství vyčnívá zejména při srovnání s okolními zeměmi – Německem, Rakouskem a Slovenskem, které oznámily růst o 0,5 procenta, 0,2, respektive 0,8 procenta.

Dřívější, respektive znovu nafouknuté finanční bubliny, za nimiž se skrývá spekulativní kapitál, bez úhony odolaly veškerým vlivům krize. Trh s uměle vytvořenými cennými papíry dokonce přesáhl úroveň před začátkem krize. Její konec se nerýsuje a hrozí další regres, tvrdí v nové studii ekonomové Výzkumného ústavu světového hospodářství Maďarské akademie věd prezentované minulý týden v Budapešti.

Nakolik důvěryhodné jsou informace, které poskytují účetní závěrky ministerstev a dalších státních institucí? Tedy výkazy, z nichž ministerstvo financí a centrální banka vycházejí například při odhadech vládního dluhu či deficitu veřejných financí? Nejvyšší kontrolní úřad upozorňuje, že stoprocentní spoleh na ně rozhodně není. V kontextu řeckých problémů by se to mohlo České republice vymstít.

Článek „Masová privatizace přivedla postkomunistické země na mizinu“ vyvolal mezi čtenáři ČESKÉ POZICE velký zájem. Obrátili jsme proto s prosbou o reakci přímo na člověka nejpovolanějšího – spoluautora transformace české ekonomiky v 90. letech Václava Klause. Byli jsme však obratem odbyti, a sice odkazem na dílo, které pan prezident na toto téma v uplynulých více než dvaceti letech vytvořil.