Vzkaz z Británie: PPP projekty jsou v době krize extrémně neefektivní

V Česku jsou díky ministru dopravy Pavlu Dobešovi projekty PPP (Public Private Partnership – partnerství veřejné a soukromé sféry) aktuální záležitostí. Ve Velké Británii považované za „kolébku“ této metody však radí k opatrnosti. Finanční výbor britské Dolní sněmovny loni na podzim vydal zprávu, dle níž jsou v době krize projekty založené na spolupráci s privátním partnerem „extrémně neefektivní“. A výhrady k PPP projektům zaznívají i z dalších stran.

Podstatou projektů PPP je, že si veřejná sféra objedná od soukromého subjektu službu, za níž platí po předem stanovenou dobu – nejčastěji 20 až 30 let. Poprvé tuto metodu pod názvem Private Finance Initiative (PFI) využili britští konzervativci v roce 1992 na londýnský projekt za dvě miliardy liber – Docklands Light Railway. Skutečný boom PPP však nastal až za vlády lobouristů. Pro centristicko-levicovou stranu měly PPP projekty kouzlo – politici nemuseli platit předem, ale voliči viděli okamžité výsledky.

reklama

Lekce od soukromníků

Labouristé zdůvodňovali použití PPP projektů tím, že soukromá sféra dá lekci „ospalé“ veřejné, především co se týká efektivity a dodržování termínů. Existuje však ještě jeden důvod, proč si labouristé PPP projekty oblíbili, a to mnohem cyničtější. Aniž by znepokojovali trhy nebo voliče, přesouvali platby za službu, dodejme, že legálně, do budoucnosti, aniž by tyto závazky byly zanesené v účetních rozvahách.

Úspěchy PPP projektů potvrzovala řada studií. V roce 2002 zveřejnila společnost Mott MacDonald analýzu Review of Large Public Procurement in the UK, v níž rozebírá 50 projektů, které byly zadány jako „tradiční“ veřejná zakázka. Hodnota každé sledované zakázky přesáhla 40 milionů liber. Dle Mott MacDonald byly všechny tyto projekty dokončené po termínu a ani v jednom případě nebyl dodržen rozpočet. V roce 2003 National Audit Office (NAO), obdoba Nejvyššího kontrolního úřadu v Česku, konstatoval, že jen 22 procent PFI projektů překročilo rozpočet, přičemž ve většině případů to způsobily dodatečné požadavky veřejné sféry. Pouze necelá čtvrtina projektů byla dokončená se zpožděním.

Labouristé zdůvodňovali použití PPP projektů tím, že soukromá sféra dá lekci „ospalé“ veřejné, především co se týká efektivity a dodržování termínů

Nezmiňujme však jen úspěchy. Zřejmě nejznámějším PPP propadákem ve Velké Británii je modernizace londýnského metra. Společnost Metronet, která měla službu zajistit, skončila v roce 2007 v úpadku. O dva roky NAO odhadl v analýze, že kolaps firmy může daňové poplatníky vyjít až na 410 milionů liber. Mluvčí NAO konstatoval: „Smlouvu Metronetu na PPP projekt modernizace londýnského metra podepsalo ministerstvo dopravy, aniž by účinně ochránilo daňové poplatníky.“

Na jaře 2010 zveřejnila britská vláda zprávu, z níž vyplývá, že v příštích pěti letech hodlá do infrastruktury investovat více než dvě stě miliard liber, přičemž z této částky má zhruba 70 procent zajistit soukromá sféra. Ne vždy ale půjde o PPP projekt. Před dvěma lety se partnerství soukromé a veřejné sféry využilo v deseti až patnácti procentech investičních projektů. Dle statistiky NAO bylo do loňského roku ve Velké Británii podepsáno 900 kontraktů, na nichž spolupracuje privátní partner. Hodnota kontraktů se odhaduje na 110 miliard liber. Přibližně 700 projektů PPP je již „v provozu“.

Nástup Camerona

V roce 2010 se stal britským premiérem konzervativec David Cameron. Konzervativci již v době, kdy byli v opozici, PPP projekty kritizovali. A výhrady se k partnerství veřejné a soukromé sféry objevují stále častěji i v médiích. Pelle Neroth, bruselský korespondent časopisu Engineering and Technology Magazine, v článku Europe embraces PPP as UK regrets it, poukazuje na to, že celkové náklady na PPP projekty jsou až o 70 procent vyšší než tradičně zadané zakázky.

Soukromníci si totiž nemohou půjčit za stejně výhodných podmínek jako vlády. Nevýhodou PPP projektů je také jejich neflexibilita. Neroth to dokazuje na příkladu školy. Pokud v nějaké oblasti klesne poptávka po základních školách, navzdory tomu je veřejná sféra povinenná soukromému partnerovi platit.

Britští kontroloři objevili při auditu PPP projektů řadu nesrovnalostí. Především poukazují na to, že nebyly systematicky hodnoceny.

Kvůli zvyšujícím se pochybnostem požádal britský parlament ministerstvo financí, aby posoudilo výhodnost PPP projektů. V médiích se dokonce objevovaly zprávy, že by se PPP projekty mohly stát minulostí. Paradoxní je, že Cameronova vláda tuto metodu nadále využívala, dle listu Telegraph loni dokonce víc než za vládnutí labouristického kabinetu Gordona Browna.

Do diskusí o výhodnosti projektů založených na spolupráci veřejné a soukromé sféry se zapojil NAO i finanční výbor Dolní sněmovny. Kontrolní úřad loni zveřejnil zprávu Lessons from PFI and other projects, která je sestavená z výsledků čtrnácti analýz zpracovaných v minulosti. „Veřejná sféra by měla lépe využívat zkušeností získaných z rozsáhlého programu PFI. To znamená, že by měla vystupovat jako náročnější a inteligentnější zákazník, a to tím, že využije svou kupní sílu ve vyjednávcích taktikách a v tvrdším vyjednávání,“ uvedl Amyas Morse, šéf NAO.