Účetnictví českého státu? Něco ve stylu sázkové kanceláře ze psích dostihů.

Pokud se nezmění přístup MF, na (ne)spolehlivosti výstupů z účetních závěrek se nic nezměníO výsledku kontroly NKÚ na ministerstvu školství jednala na konci března vláda. Kontrolní zprávu i stanovisko MŠMT vzala na vědomí. Zároveň ministru školství uložila, aby přijal nápravná opatření, která si jeho úřad sám navrhl. Paradoxem ale je, že ministr školství – až se tedy podaří najít někoho, kdo bude ochoten se opuštěného resortu ujmout – nemůže ani při nejlepší vůli kompletní nápravu zajistit. Pokud se totiž nezmění přístup ministerstva financí, na spolehlivosti výstupů z účetních závěrek se nic podstatného v problematických oblastech nezmění.

Resort financí s kritikou NKÚ nesouhlasí. „Ministerstvo má dlouhodobou koncepci a strategii v oblasti výkaznictví, která je postupnými kroky naplňována. Závisí to též na právní úpravě Evropské unie, respektive na jejím vývoji, například v oblasti monitorování a řízení veřejných financí nebo v oblasti dodržování fiskálních rámců členských států,“ tvrdí mluvčí Ondřej Jakob.

Na dotaz, proč nejsou jednoznačně definovány některé základní účetní pojmy, odpovídá: „Otázka definice je do značné míry právně filozofická. S ohledem na strukturu právních předpisů v oblasti účetnictví, to je zákon o účetnictví, jeho prováděcí vyhlášky a české účetní standardy, ministerstvo nepředpokládá zákonnou definici uvedených pojmů (jde o pojmy majetek, jiná aktiva, závazky, jiná pasiva, náklady a výnosy – pozn. red.).“     

Spolehlivé údaje?

Data z účetních závěrek mají sloužit jako základ nejen pro odhad vládního dluhu, deficitu rozpočtu, ale i pro vládní finanční statistiku, pro popis a hodnocení minulého vývoje veřejných financí a jejich řízení. Připomeňme, že jen při kontrole ministerstva školství se NKÚ kvůli nejasným účetním předpisům nevyjádřil k pětině hodnoty aktiv a pasiv. Jak důvěryhodné a spolehlivé mohou být údaje za všechny státní instituce, nechť si odpoví každý sám.

Jak dlouho ještě bude trvat období, po které budeme muset brát čísla s rezervou?„Účetní reforma uvedená v účinnost v roce 2010 nebyla jen kosmetickou úpravou účetnictví, ale znamenala zásadní posun. Šlo o významný zásah jednak do struktury účetních výkazů, používání účetních metod, tak i do předávání účetních výkazů státu. Za tímto účelem byl vytvořen Centrální systém účetních informací státu. Takovéto změny se v roce 2010 nemohly obejít bez počátečních problémů,“ vysvětluje zádrhele Ondřej Jakob za ministerstvo financí. Jenže jak dlouho bude ještě trvat období, po které budeme muset brát čísla s rezervou?

S nedostatky v účetnictví státu se potýká i Český statistický úřad. „Údaje z nově zavedeného Centrálního systému účetních informací státu nebyly za rok 2010 z hlediska potřeb ČSÚ skutečně plně využitelné. Přes výrazné zlepšení některé nedostatky přetrvávají i v roce 2011,“ potvrzuje Bohumila Beranová, mluvčí statistického úřadu. „ČSÚ s cílem zkvalitnit údaje národních vládních účtů a notifikací vládního deficitu a dluhu trvale uplatňuje požadavky na prohloubení účetního systému používaného vládními institucemi,“ dodává Beranová.

Nezapomínejme, jak to bylo v Řecku

Stav účetnictví státu má ještě další rovinu, z hlediska veřejných financí nejbolestivější a potenciálně fatální. Členka kolegia NKÚ Jaromíra Steidlová připomíná, že současná krize v eurozóně technicky začala problematikou špatné kvality dat používaných pro vyčíslení vládního deficitu a dluhu. „Ztráta důvěryhodnosti statistických údajů týkajících se deficitu a dluhu byla startovacím faktorem pro to, aby Řecko ztratilo důvěru finančních trhů,“ vysvětluje.

Malou útěchou nám může být fakt, že s účetními problémy se v minulosti potýkaly i daleko vyspělejší země, než je Česko. Ocitujme na závěr kritiku britských veřejných účtů z pera tamního historika a spisovatele C. Northcota Parkinsona. Na počátku 60. let minulého století napsal:

„Britské veřejné účty neodpovídají běžným účetním metodám. Jako prostředek kontroly a nestranných informací mají stěží cenu papíru, na němž jsou vytištěny. Účty, za které by se musela stydět podřadná sázková kancelář na psích dostizích, se předkládají se vší pompou rok co rok národu, a často je dokonce předkládá odborník, který by měl vědět, jak má správné účetnictví vypadat, a také to dobře ví. Místo aby byly přehlednější, jsou tyto účty čím dál tím složitější a nejasnější. Neodpovídají pravdě a ani sobě navzájem.“