Občanská válka o informační svět
Esej Jiřího Zlatušky o budoucnosti webu v sobotních LN vyniká řadou precizních formulací.
Apologetiku volného přístupu k internetu a volného sdílení publikoval Jiří Zlatuška. Esej děkana fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně otištěný v sobotní příloze Lidových novin Orientace nese název Gutenberg, web a mizející svoboda. Je však také ohlédnutím, co a proč přinesla svoboda nalezená.
OMEZENÝ PŘÍSTUP
Tento dokument je kompletně přístupný uživatelům služby VIP POZICE. Pokud službu užíváte, přesvědčte se prosím, zda jste přihlášeni. Jste-li přihlášeni, a přesto se dokument kompletně nezobrazil, můžete získat podrobnější informace na své uživatelské stránce.
Podrobné informace o nabídce výhod, které skýtá služba VIP POZICE, získáte kliknutím na tlačítko. VIP
Přeposlat
Verze pro tisk
Komentáře
ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.
Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.
Děkujeme vám za pochopení.
Prava k dusevnimu vlastnictvi
nejsou vzhledem k neexistenci rivality stejne prirozena / resp. bez dalsiho opravnena, jako prava k majetku hmotnemu. Modalita podoby, ktera je schudna je jedna vec, otazka, zda se naruseni ma trestat mnohem prikreji, nez naruseni obvyklych s hmotnymi statky spojenych prav, vec druha (v "tradicnich" oblastech exituji procesni postupy respektujici presumpci neviny, zde navrhy opatreni vesmes pracuji s predpokladem opacnym). Svet proste ani pri abstrakci od barev neni jen cernobily a je v nem i rada odstinu sedi (a v obcanskych valkach proti sobe obvykle stoji strany, ktere bojuji pro sve videni vlasti s umysly velmi uslechtilymi - i kdyz to pak jejich vitezove v ucebnicich obvykle prepisi jen ze sveho uhlu pohledu).<br>
Tvrda opatreni nahrazujici obcanskopravni pri trestnim postihem s mensimi nez beznymi nastroji obrany, nejsou vec, ktera by mela nutne provazet trzni ekonomiku, a ne kazde neprijatelne konani ma vest k tomu, ze je podezreni z nej fakticky totez jako prokazane provineni. Neprimerene tvrda sankce resp. sankce vazana na podezreni resp. obvineni, nikoli pravomocny rozsudek, muze podstatne zpochybnovat legitimitu i tam, kde by proti umerenejsimu postupu nebylo co namitat.<br>
Argumentace tvurcim usilim a tvrdou praci je osidna a pozitelna na obou stranach - napr. prolomeni sifrovani nebo ochran stoji muze stat dost prace a usili a byt cinnosti velmi tvurci.
Vážený pane Zlatuško.
Děkuji Vám za reakci. Podepsal bych požadavek jemnějšího rozlišování v autorskoprávní oblasti, podmínku přiměřenosti případných postihů i nezbytnost řádného právního postupu včetně presumpce neviny.
Držitele tradičních autorských práv však samozřejmě zneklidňují formulace jako: "zastánci volného užití nových myšlenek a svobody volného sdílení všeho, co má povahu zaznamenané informace". Neboť, jak jistě víte, mnoho idealistických či prostomyslných, jak píšete "tvůrčích plebejců", jakož i netvůrčích lidí, si s jemnějším rozlišováním hlavu příliš nelámou, a svobodu volného sdílení si překládají jako morální právo libovolně nakládat s jakýmkoli duševním vlastnictvím, které není nadvakrát přibito.
Odhlédnu-li od otázek filozofických (svoboda vlastnit, včetně duševního vlastnictví) či politických (zájem společnosti na šíření informací i svobodném diskurzu), domnívám se, že tato "občanská válka" se hluboce dotýká právního bezpečí. Jak jistě víte, v trestním zákoníku v hlavě IV (trestné činy hospodářské) existují paragrafy 268 - 271 (http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni-zakonik/cast2h6d...) , ukládající za určitých podmínek při neoprávněném nikoli nepatrném zásahu do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, chráněným průmyslovým právům atd. poměrně vysoké tresty žaláře. Fenomén "nového kontinentu" je podle mého názoru výzvou nejen praktikám panující moci, ale též panující kodifikaci autorského práva. Případně jeho modernizaci pro potřeby elektronické informační společnosti, smím-li to tak nazvat, aby byla zaručena ona kýžená míra svobody, o níž píšete. Přičemž si myslím, že je třeba zohledit svobodu uživatelů i svobodu tvůrců určitého části obsahu. Nalezení takového konsenzu je velkým smyslem této "občanské války".
Přeji vám hezký den. S úctou Petr Bušta.
Autorske pravo
jsem v clanku nezpochybnoval, takze s tim, co pisete, nemam vecne problem (ne s obavou, kterou z toho citim, ale to bych nechal na osobni mire emoci - zde se mi k tem formulacim zbytecne dodavat "v mezich zakona", protoze se to rozumi samo sebou).
Clovek nesouhlasici se zlocinnosti muze soucasne oponovat snaze zavest poradek prostrednictvim lyncovani. Citovane priklady zakonu, pridal bych k tomu i starsi americky Millenium Act, jdou neumerne daleko smerem, ktery to lyncovani pripomina (ano, nejedna se o zivot, ale procesni stranka je stejne chaba). Navic se v trestnich vecech michaji kroky v soukromopravni oblasti (a la cerni serifove) s represemi vynucovanymi statni moci, resp. take snadno zneuzitelnymi statni moci (viz postup proti Wikileaks).
U tech umele konstruovanych majetkovych prav vec vidim jako rovnovahu spolecenskeho zajmu opravnujici pouziti statni represe na jejich vynuceni a vysledneho chraneneho statku (to je dnes v trochu abstraktni poloze, ale v takovych benatkach se kdysi patenty udilely za to, ze drzitel chranene dovednosti zacvicil nekoho mistniho; patenty take predchazely copyrightu, kdysi se davaly i na knihy - autorske pravo u tiskovin je dnes dost propracovane, ae prevzeti represi z jeho koncepce na artefakty z jinych oblasti, napriklad softwaru, neni ani samozrejme, ani neproblemove). V te souvislosti s tou vyzvou kodifikaci autorskeho prava mate jiste pravdu, je to ale sam o sobe problem obecnejsi, nez jen webu jako komunikacniho prostredi.
Ano, souhlasím s Vámi,
že moderní kodifikace autorského práva je mnohem obecnější úloha, jedna z těch, které web pravděpodobně předkládá či brzy předloží - včetně nově poučeného promýšlení pojmů jako veřejné a soukromé či zcela nově položených otázek na téma gramotnost atd.
Doufám jen, že právě vysoce kompetentní texty v masově reflektovaných všeobecných médiích, jako ten Váš, na který jsem rád upozornil, povedou k vyváženějším diskusím. Prozatím mi to v neakademických diskusích opravdu spíše evokuje válečnou propagandu. Ale možná je ta "občanská válka" nezbytná...
Rozhodně Vám děkuji za příspěvky, které obohacují i to krátké sdělení na našem webu.
Zdraví Vás Petr Bušta
Pane Zlatuško,
proč odpovídáte na něco, na co se vás kolega Pátek vůbec neptal?
A mimochodem bych očekával od děkana fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně, že mu psaní s klávesnicí s českou diakritikou nebude dělat takové problémy, aby ji nemohl používat...
Zajímalo by mě, z čeho mají podle pana profesora Zlatušky
žít tvůrci "svobodně sdílených" informací (míněno těch, jejichž vytvoření je opravdovou tvrdou prací - ať už jsou jinak jakéhokoli druhu).
Připadá mi to až schizofrenické, jak se na jedné straně při různých příležitostech hlásí k (byť možná jen dočasně) nenahraditelné roli tržní ekonomiky a na druhé straně propaguje u produktů duševní tvořivé práce komunismus.
To si snad představuje nějaký hybrid, jako že bude existovat jakási tržní ekonomika, ze které kompletně vykleštíme produkty duševní práce a jejich vznik bude financován přes nějaké přerozdělování jako "vedlejší efekt" té ekonomiky (a sdíleny budou "každý podle potřeb")...?
Nebo má ta jeho představa platit jen pro některé informace? A pro které, a proč zrovna pro ně a pro jiné ne?
Zatím se osvědčuje jen u kategorie "základní výzkum" - alespoň je celkem obecná shoda, že neznáme jiný způsob, než veřejné financování, kterým by vznikaly efektivněji, případně více, ani jiný lepší způsob, jak se pak na jejich užití (jakžtakž) spravedlivě podílet.
Které další kategorie informací hodlá pan profesor přidat?