Světová banka: Chudoba není osud
Dle studie finační instituce klesl ve světové populaci podíl lidí s méně než 1,25 dolaru na den v letech 1981 až 2008 z 52 na 22 procent.
Podle nedávno zveřejněné studie Světové banky poklesl podíl lidí s méně než 1,25 dolaru na den ve světové populaci v letech 1981 až 2008 z 52 na 22 procent – z 1,94 na 1,29 miliardy osob. Žijeme tedy v době, v níž se počet lidí žijících v extrémní chudobě rychle snižuje. Světová banka sice nedisponuje novějšími údaji než těmi z roku 2008, ale z mnoha ukazatelů vyplývá, že finanční krize tento trend nezastavila.
Pro miliony domácností na celém světě představuje víc než symbolických 1,25 dolaru na den posun z chudoby k mnohem důstojnějšímu životu, což pro ně není zanedbatelným úspěchem. Navíc se to děje za situace, kdy počet světové populace neustále roste. A ukazuje se, že předpovědi proroků konce světa kvůli přelidnění – například Thomase Malthuse v Eseji o principu populace zveřejněné na přelomu 18. a 19. století či Paula Ehrlicha v knize Population Bomb (Populační bomba) z roku 1968 –, nebyly přinejmenším opodstatněné.
Před zhruba 30 lety polovina obyvatel Země žila v naprosté bídě a mnozí komentátoři v médiích tvrdili, že chudoba je osud. Současně se většina významných ekonomů, například profesor Kolumbijské univerzity Jeffrey Sachs, shodovala, že z chudoby se můžou tito lidé dostat jen mezinárodní pomocí.
Jen několik nekonformních ekonomů, jako byli Theodor Schultz, Milton Friedman či Peter Bauer, obhajovalo tezi, dle níž pouze volný trh pomůže jakémukoli státu z chudoby. A ukazuje se, že měli pravdu. Například čínská ekonomika od poloviny osmdesátých let minulého století, kdy tehdejší faktický vůdce Číny Teng Siao-pching opustil plánované hospodářství, otevřel svou zemi zahraničním investicím a zlepšil v ní prostředí pro podnikávání, neustále roste.
A ještě jedna věc je zřejmá. Ekonomický růst není důsledkem zázraku, ale správné hospodářské politiky. Potvrzují se tím teze ekonomů, kteří se od roku 1776, kdy Adam Smith zveřejnil knihu Bohatství národů, ve svých dílech zastávali volného trhu. Dle nich ekonomická politika založená na podnikání, otevření hranic vlastní země a na konkurenceschopnosti přináší úspěch. Je to i návod pro české politiky, jak dostat naši zemi ze současné krize?
- Pro možnost psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.
Přeposlat
Verze pro tisk
Komentáře
ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.
Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.
Děkujeme vám za pochopení.
K datům
Ještě dodám, že pokles chudoby je tažený právě Čínou a okolními zeměmi. Podívejte se na data z Afriky, tam chudoba vůbec neklesá.
Studie Světové banky
uvádí opak:
Sub-Saharan Africa: For the first time since 1981, less than half of its population (47 percent) lived below $1.25 a day. The rate was 51 percent in 1981. The $1.25-a-day poverty rate in SSA has fallen 10 percentage points since 1999. 9 million fewer people living below $1.25 a day in 2008 than 2005. http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/NEWS/0,,contentMDK:23130032~pagePK:64257043~piPK:437376~theSitePK:4607,00.html
1981 53 procent, 2005 51
1981 53 procent, 2005 51 procent. To může být změna v rámci statistické chyby (i kdyby nebyla tak vzhledem k tomu jak se zvednul světový produkt je pokles o dvě procenta spíš smutný). Navíc indikátory používané Světovou bankou jsou samy o sobě dost hloupé, ať už Head count ratio či Poverty gap ratio mohou ukazovat pozitivní trend i když je skutečnost opačná a neberou v potaz věci jako očekávané dožití, dětská úmrtnost, délka pracovní doby x volný čas, dostupnost zdravotní péče, gramotnost, zdroj pitné vody apod. Že byla v roce 99 chudoba vyšší než v roce 81 je naše ostuda (západního světa).
Za poklesem v poslední dekádě tuším masivní čínské investice, o kterých se mluví všude jen ne u nás (příklad za všechny Libye, z které se při ofenzivě NATO jako by nic evakuovalo několik set tisíc číňanů).
Pane Bednáři, otevření
Pane Bednáři, otevření volnému trhu ještě nikdy v historii žádnou zemi z chudoby nevyzvedlo. Pokusím se ve zkratce zdůvodnit na příkladu dvou vyspělých zemích.
1. Velká Británie (tzv. kolébka laissez-faire) - do 15. století zaostalá země, od konce 15.století státní podpora textilního průmyslu (tehdejší hi-tech), jehož jádro se nacházelo v zemích dnešního Beneluxu. Následkem podpory (tzv. infant industry promotion) se toto odvětví v Británii světovou špičkou a následně zválcovalo holanďany a belgičany. V roce 1721 přišla skutečná lahůdka - reforma podporující manufakturní výrobu (zákaz vývozu surovin, zrušení vývozních cel+finanční podpora vývozu (střelný prach, hedvábí) atd). Cca od poloviny 19.století už následkem protekcionistických politik byla Británie tak silná, že si mohla dovolit otevřít trh. Tedy její hospodářská síla NEBYLA důsledkem volného trhu, ale teprve umožnila volný trh aplikovat. Mimochodem na začátku 20.století začala Británie ztrácet ve prospěch Německa a USA (které šli co se týče hospodářské politiky v jejích šlépějích, k tomu se dostanu), takže znovu částečně protekcionismus zavedla.
2. USA - stejný příběh jako Británie, jenom časově posunutý. Od konce 18.století státní podpora rozjezdu perspektivních průmyslových odvětví (například i v dnešní době tak nepředstavitelné věci, jako úplný zákaz importu některých produktů), během 19.století obrovská cla na dovoz (40 procent na téměř veškeré zboží) a to i přes to, že už díky velkým přepravním nákladům přes Atlantik měly domácí podniky na trhu výhodu. Do roku 1891 nerespektovali USA zahraniční patenty (vidím jenom já paralelu s dnešní Čínou?). Výsledek - vybudování vyspělého průmyslu, následně uvolnění cel a exportu (NE naopak).
A stejně to funguje i dnes. Zkuste si srovnat hospodářský růst otevřené Indie a protekcionistické Číny (ano, ona se sice postupně otevírá, ovšem pouze gradualisticky a s tím, jak získává v jednotlivých průmyslových odvětvých navrch).
Když to shrnu, v rozvojovém stádiu neměli dnešní vyspělé země s volným trhem nic společného. Volný trh přináší užitek těm, kteří mají komparativní výhody ve vyspělých odvětvích. Když je nemáte, dají se získat státní podporou a protekcionismem (NIKDO z vedoucích zemí v dnešním světě to jinak nedokázal).
Všichni vámi zmiňovaní zastánci volného trhu jsou z vyspělých zemí (pro které je volný trh opravdu nejlepší), schválně zkuste najít ekonoma z rozvojové země, který by zastával ideu volného trhu.
Ekonomové z rozvojových zemí a diskuse
Jagdish Bhagwati – narozen v Indii, dnes s americkým občanstvím, profesor na Kolumbijské univerzitě, tedy na stejné jako v článku zmiňovaný Jeffrey Sachs, který má opačný názor. A nepochybně vedou o problému diskusi. Na toto téma vyšlo v nedávné době několik knih. Z hlediska Vašeho názoru například Why Nations Fail od dvou profesorů Harvardovy univerzity Darona Acemoglu a Jamese Robinsona.
Peruánec Hernando de Soto.
Zrovna Bhagwati není dobrý
Zrovna Bhagwati není dobrý příklad, lokace sice odpovídá rozvojové zemi, méně už však škola britského střihu (Sydenham College) a obecně školství britského střihu, de Soto studoval ve Švýcarsku. Ale dobře, pár by se jich našlo. Čekal jsem spíše rozsáhlejší reakci na ostatní mé argumenty, tohle je nakonec celkem nedůležití věc.
Právě, že se dodnes vedou o účincích volného trhu na rozvojové země diskuze. Mě popudilo, že jste v článku napsal, cituji: "Jen několik nekonformních ekonomů, jako byli Theodor Schultz, Milton Friedman či Peter Bauer, obhajovalo tezi, dle níž pouze volný trh pomůže jakémukoli státu z chudoby. A ukazuje se, že měli pravdu." Neukazuje, jak píšu v reakci výše na základě dat Světové banky si za a) nemůžeme být jistí jestli chudoba vůbec klesá b) co to způsobuje. Můžeme o tom teoretizovat, ale napsat co je pravda je silné kafe. Já si například myslím, že pokles chudoby (a teď mluvím o posledním desetiletí, dlouhodobý trend je ještě spornější) táhne Čína, která má k aplikaci volného trhu daleko, je to jen můj názor. Fakt je naopak, že mnou zmiňované země jako Spojené státy či Velká Británie došly v k bohatství cestou, která nemá s volným trhem vůbec nic společného.
Děkuji za tip na knihu, určitě si přečtu. Hezký den.
Inflace
Nezapoměli jste náhodou na inflaci?
Tyhle průzkumy zpravidla s
Tyhle průzkumy zpravidla s inflací pracují, takže je to patrně vše přepočítané na dolary roku 1981. Chudoba ve světě díky globálnímu kapitalismu rapidně klesá, což se ale netýká nás, protože klesá vlastně na náš úkor. My na západě jsme si žili dlouhou dobu nad poměry, zatímco ve zbytku světa byla bída. Zdá se, že v budoucnu bude svět v globálním měřítku mnohem rovnostářštější.
Něco mi v tom chybí... Kolik
Něco mi v tom chybí... Kolik si toho lidé mohli koupit (jak dlouho mohli přežít) za 1,25 dolaru v roce 1981 a kolik v roce 2008, pokud by šlo o konkrétní zemi?