Česko ve skvělé formě: v počtu olympijských medailí na milion obyvatel

Letní olympijské hry 2012 v Londýně skončily a kromě sportovního zážitku je to také ideální příležitost ohlédnout se, jak jak se geopolitické a globalizační trendy projevily v úspěšnosti zemí.

Olympiáda znamená především sport. Ten se ale zase točí okolo peněz a (zvláště na olympiádách) prestiže jednotlivých států. Použijme medailové bilance za posledních 20 let a porovnejme je s ekonomickou výkonností zemí.  Hned v úvodu je nutné poznamenat, že se jedná o první závěry ihned po dokončení her v Londýně a že použité nástroje odpovídají krátkému článku na základě prvních dojmů, nikoli hlubokému rozboru.

reklama

Počet medailí z letních olympijských her

Srovnání sportovních výsledků vybraných zemí a vývoje jejich HDP začíná rokem 1992, kdy pořádala hry Barcelona. Z geopolitického hlediska to bylo bezprostředně po rozpadu východního bloku a sjednocení Německa. Význam Číny byl v té době ještě marginální a začaly se tam stavět první montovny. Svět stál na prahu hospodářské konjunktury.

Rok 2012 je naopak možná poslední olympiádou éry, v níž roli největší světové ekonomiky hrají USA. EU je na hraně rozpadu a zmítá se (společně s USA) v hluboké ekonomické krizi. Jednou z mála ekonomik, která roste je Čína.

Jak se tyto změny projevily v úspěšnosti jednotlivých států na šesti letních olympiádách, které ve zvoleném období proběhly?

Pro demonstraci těchto implikací jsem vybral země na olympiádě tradičně úspěšné, Českou republiku a její sousedy, dále Kubu, jako příklad něčeho, co se vymyká jakýmkoli přirovnáním. Jako srovnávací kritéria slouží medailové zisky, počet medailí na milion obyvatel a srovnání s HDP na obyvatele.

Musím se omluvit Maďarsku se zhruba deseti miliony obyvatel, které do srovnání nezahrnuji, ač je fenomenálně úspěšné co do počtu získaných medailí na milion obyvatel, ale nesousedí s Českou republikou a ekonomicky na tom není právě nic moc. Přesto je na letních OH tradičně superúspěšné (v Londýně 17 medailí), což si nedovedu vysvětlit ve spojení se slabou ekonomikou a nevýraznými výsledky hlavních kolektivních sportů. (Mimořádných výsledků pokud se týká počtu medailí na milion obyvatel dosáhly dále například Jamajka či Dánsko.)

Další menší omluva patří Rakousku, protože to se tradičně zaměřuje na zimní sporty a zimní olympiády a je na tom dobře ekonomicky. Výsledky v Londýně 2012 však byly propadák.

Hry v Barceloně vyhrál tehdy již reálně neexistující Sovětský svaz. V Atlantě1996 bylo Rusko v útlumu, ale už na následujících hrách v Sydney 2000 a později bylo Rusko zase v laufu. Ne náhodou se tento vývoj kryje s globálním trendem růstu cen ropy.